19 září 2013, 19:58

Kreditní karty Evropanů jsou pod kontrolu NSA

Kreditní karty Evropanů jsou pod kontrolu NSA

V Bruselu a ve Štrasburku jsou znechuceni tím, že Agentura pro národní bezpečnost USA (NSA) sledovala mezinárodní platby soukromých osob. Experti však předpokládají, že EU má příliš velký zájem o spolupráci s USA, než aby šla do reálného konfliktu.

Sledování finančních operací provádělo oddělení NSA pojmenované Follow the Money. Toto oddělení, jak vyplývá ze Snowdenových dokumentů, od roku 2010 sledovalo mezinárodní platby prováděné pomocí největších platebních systémů, včetně systému Visa. Cílem bylo získat přístup k transakcím prováděnými uživateli kreditních karet v Evropě, Africe a na Blízkém východě. Získané informace byly odesílány do speciální databanky, ve které se v roce 2011 nacházelo přibližně 180 milionů zápisů.

Kromě toho, NSA sledovala i údaje o transakcích přes mezibankovní systém SWIFT. Služeb tohoto systému využívá více, než 10.000 bank v 220 zemích světa. Ve Washingtonu přiznávají, že tajné služby získávají ekonomické a finanční údaje, což však obhajují nutností zjistit finanční toky teroristů. Američané se chovají podle principu „jestli je něco třeba, tak to lze“, domnívá se finanční ombudsman Pavel Medvěděv:

Oni se bojí teroristů a ta opatření, která po 11. září přijali, se ukázala být efektivními. Jednalo se o různá opatření, včetně takových, která nejsou v dobré společnosti přijatelná. Avšak v jurisdikci existuje takový princip: zákon je možné porušit, pokud jeho dodržování vede k daleko horším následkům.

Podle Medvěděvových slov, Washington takovýmito ne příliš delikátními metodami dosáhl výrazných zlepšení finančního systému. Například, likvidace značné části offshorů. Samozřejmě, informace získané tajnými službami obsahuje komerční a bankovní tajemství, které může být zneužito k zištným cílům. Jak ale tvrdí ve Washingtonu, americká státní mašinérie je dostatečně dobře vyladěna, aby případné zneužívání minimalizovala. Avšak, někteří experti se domnívají, že reálné zájmy tajných služeb sahají daleko za rámec boje proti teroristické hrozbě. Tohoto pohledu se přidržuje i odborník Pavel Svjatěnkov:

Domnívám se, že to není boj s terorismem jako takový, ale je to jednoduše pokus vědět o všech všechno. Boj s terorismem je v daném případě jen zdůvodnění tohoto sledování.

Evropští poslanci nadávají, což je logické – politici se chtějí přizpůsobit veřejnému mínění, které je velmi silně znechuceno, domnívá se Pavel Svjatěnkov:

Avšak, s největší pravděpodobností, k žádným reálným krokům toto znechucení nepovede, protože Evropská unie má o spolupráci se Spojenými státy zájem. Myslím si, že evropské země, jak tomu už bylo dříve, udělají tvrdá prohlášení, předají nóty, pozvou velvyslance, a tím to všechno i skončí.

Skandál se mění na rutinu: všichni vědí, co se děje, ale nikdo netuší, co dělat. Navíc je stále více zřejmé, že USA se možnosti sledovat celý svět nevzdají.

  •  
    a podělit se