10 března 2014, 14:48

Rozhovor: Přístup Západu ke Krymu je licoměrný

Rozhovor: Přístup Západu ke Krymu je licoměrný

Vladimir Putin by neměl ustupovat Západu, zato Česká republika se znovu chová jako užitečný idiot – situaci na Ukrajině a napětí okolo Krymu pro Hlas Ruska okomentoval místopředseda strany NE Bruselu – Národní demokracie a publicista Ladislav Zemánek.

Strana NE Bruselu – Národní demokracie minulý týden předala oficiální podpůrný dopis adresovaný ruskému velvyslanci Sergeji Kiselevovi. Národní demokraté v něm vyjádřili podporu ruskému úsilí o zajištění pořádku a stability na Ukrajině.

„Chtěli bychom Vám a Vaším prostřednictvím i prezidentu Ruské federace Vladimiru Vladimiroviči Putinovi a celému ruskému národu vyjádřit podporu v úsilí o zajištění pořádku, bezpečnosti a stability na Ukrajině, která byla v posledních týdnech rozvrácena díky působení sil ze Západu. Boj Západu proti Rusku, který rozbitím SSSR ani v nejmenším neskončil, je živen hlubokou nenávistí k Vaší mocné zemi, jež nerezignovala na svou důležitou úlohu ve světové politice,“ napsali národní demokraté ruskému velvyslanci.

Hlas Ruska požádal místopředsedu strany NE Bruselu – Národní demokracie Ladislav Zemánek o rozhovor, aby našim čtenářům sdělil svůj pohled na situaci na Ukrajině a napětí okolo Krymu.

Hlas Ruska: Ukrajina se pomalu rozpadá: východ a jihovýchod Ukrajiny požadují federalizaci, Krym se chce připojit k Rusku, v Kyjevě vládnou extrémisté. Dožije Ukrajina do konce roku jako jednotný stát?

Ladislav Zemánek: Nevím, co by se muselo stát, aby celistvost Ukrajiny byla do konce roku udržena. Tváří v tvář nejnovějšímu vývoji musíme uznat, že Krym si může samozvaná kyjevská vláda udržet snad jen za použití vojenské síly.

Rusko je ale mnohem silnější, takže by na straně Kyjeva musel zasáhnout i Západ. Vstup amerických válečných lodí do Černého moře a vyslání amerických stíhaček do Polska by takovému řešení napovídaly, ale já si myslím, že ani Rusko, ani západní velmoci si vzájemný vojenský střet v tuto chvíli nedovolí. Síly si zatím poměřují nepřímo.

Otázkou je, kdy tato studená válka přeroste v otevřený konflikt. Že má Západ na Rusko spadeno, je nade vši pochybnost.

HR: Rusko je kritizováno, že chce poskytnout pomoc Rusům na Ukrajině a podporuje demokratické rozhodnutí Krymu. Co, podle Vašeho názoru, stojí za touto kritikou?

LZ: Především obavy z posílení Ruska. Kyjevský puč, který byl podnícen ze Západu, se totiž pomalu, ale jistě vymyká z předem připraveného scénáře. Podle mého názoru západní představitelé nepředpokládali, že Rusové budou reagovat tak rozhodně. A také se dlouho zdálo, že se v ukrajinské krizi Rusko – na rozdíl od Západu – angažovat nebude.

Za rozhodující moment považuji svržení legitimního ukrajinského prezidenta Janukoviče. V tu chvíli přešel převrat do druhé fáze, během níž měli tzv. demokraté z Kyjeva co nejrychleji získat kontrolu nad celým ukrajinským územím a de facto jej předat Západu. Pro něho je to hned z několika důvodů strategický prostor, v němž má své životní zájmy. Proto ho chce získat pro sebe.

Doufejme, že prezident Putin jen tak neustoupí. Byl by to projev slabosti, který by se brzy nejen jemu, ale vůbec Rusku jako takovému s největší pravděpodobností pořádně vymstil.

HR: Proč, podle Vašeho názoru, Západ kritizuje Krym, že se chce osamostatnit a nezávisle rozhodovat o svém osudu? Nehryže v tomto případě západní politiky svědomí za podporu Kosova?

LZ: Já myslím, že nehryže. Oni už totiž žádné svědomí nemají. Jejich přístup ke Krymu je licoměrný a opět a opět se ukazuje politika dvojího metru, jež je pro západní velmoci tak charakteristická. Proto ochotně uznaly nezávislost Kosova a proto kategoricky odmítají odtržení Krymu od Ukrajiny. Podobných případů bychom nalezli mnoho. Když se to západním velmocím hodí, jsou pro – a v opačném případě zase proti. A to je třeba případ Krymu.

Snad nikdo totiž nepochybuje o tom, že tamní obyvatelstvo má k Ukrajině, obzvláště té „popřevratové“, negativní postoj. Referendum, které se bude konat, jen potvrdí touhu Krymu po odtržení a připojení k Rusku. A já mu to přeji.

HR: Jak hodnotíte pozici Česka a českých politiků k ukrajinské krizi?

LZ: Je mi z toho smutno. Až na pár čestných výjimek jsem nezaznamenal politika, který by se dokázal vzepřít myšlenkovému diktátu, jejž prosazuje politický a mediální mainstream. Upřímně řečeno mě ta shoda, která panuje mezi politiky napříč stranami, překvapila.

Asi jsem byl naivní, ale ještě pořád jsem věřil, že se oné levičácké ideologii, jež v českém prostředí v současnosti dominuje a kterou její kritici označují jako havlismus, nepodařilo proniknout tak hluboko. Bohužel jsem se mýlil.

Česká vláda se vůči Bruselu a USA zachovala obzvlášť podlézavě. Zase je tak naše republika za užitečného idiota. Jedinou stranou, která se v souvislosti s ukrajinskou krizí postavila proti Bruselu a Washingtonu, je nedávno založený subjekt „NE Bruselu – Národní demokracie“, jejímž jsem místopředsedou. Nehodláme už jen bezbranně přihlížet tomu, jak se k našim tradičním spojencům a nejbližším národům obracíme zády. Stačí, že jsme před několika lety zradili Srby.

  •  
    a podělit se