30 srpna 2014, 12:59

NATO na Ukrajině: politika nepřímého zasahování

NATO na Ukrajině: politika nepřímého zasahování

Od samého začátku ozbrojených srážek na Ukrajině se obrátily kyjevské úřady k NATO pro podporu. Aliance reagovala na tuto prosbu dost vlažně: nechtěla totiž zasahovat do konfliktu na území státu, který není jejím členem a ani se jím v nejbližší době nestane. V tomto týdnu však generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen prohlásil, že NATO zahájí rozmísťování vojsk u ruských hranic.

Oznámil, že mezinárodní vojenský kontingent bude dislokován na východě Evropy na stálém základě „tak dlouho, jak to bude třeba“. Příští den obvinila Ukrajina Rusko bezdůvodně ze zavedení vojsk na východní území. Následovalo prohlášení NATO o údajné přítomnosti na ukrajinském území jednoho tisíce ruských vojáků. Potvrdit to měly snímky pořízené civilní družicí a vypůjčené „z veřejných údajů sociálních sítí“. Ministerstvo obrany RF tuto informaci vyvrátilo. Státní departament USA také podotkl, že nedisponuje nezávislými důkazy těchto nepodložených obvinění. Experti jsou si přitom jisti tím, že nikdo nechce přivést tuto situaci až k silovému zásahu. Komentuje expert Ústavu mezinárodních výzkumů v Gentu Sven Biskop:

- Nemyslím si, že NATO pošle vojska na Ukrajinu, aby čelila Rusku. NATO jedná v této otázce velice opatrně. Žádná vojska NATO na území Ukrajiny zatím nevstoupila. Všichni se už smířili s tím, že Krym se stal součástí ruského území. Takže zvyšování vojenského kontingentu u ruských hranic je pouze způsobem „zachránit pověst“.

Avšak skutečnost, že NATO začala prozíravě přisunovat vojenský kontingent k ruským hranicím, svědčí o tom, že aliance potřebovala jenom záminku k tomu, aby odůvodnila zvyšování vojenského potenciálu ve Východní Evropě.

V NATO se distancovali možného poskytnutí jakékoli vojenské pomoci Ukrajině. USA rovněž prohlásily, že nebudou dodávat Kyjevu zbraně. Avšak podle výsledků mimořádného zasedání komise Ukrajina-NATO Anders Fogh Rasmussen oznámil, že pro Ukrajinu se zakládá svěřenecký fond, aby financoval iniciativy ve čtyřech směrech. Jde o logistiku, řídící a kontrolní systémy, počítačovou ochranu a pomoc vojenskému personálu. Rasmussen přímo řekl, že cílem financování je pomoci Ukrajině modernizovat ozbrojené síly a zvýšit jejich potenciál. Na otázku o žádaném členství Ukrajiny v NATO odpověděl Rasmussen vyhýbavě. Diskuse bude pokračovat příští týden ve Velké Británii. Na summitu NATO ve Walesu se bude rozhodovat o tom, jakým způsobem má NATO Ukrajině pomáhat a v jakém počtu dislokovat vojska ve Východní Evropě.

  •  
    a podělit se