27 října 2014, 16:00

EU se chystá platit za Ukrajinu

EU se chystá platit za Ukrajinu

Evropská komise je ochotna poskytnou Ukrajině pomoc v podobě půjčky na neodkladné potřeby – mimo jiné i na zaplacení dluhů za ruský plyn. Částka ale bude mnohem nižší než ta, kterou očekávají v Kyjevě.

José Manuel Barroso dal na srozuměnou, že půjčka nebude vyšší než jedna miliarda dolarů (790 milionů eur). Ukrajina žádala Evropskou komisi o dvě miliardy eur a sotva můžeme pochybovat o tom, že se tyto peníze konec konců najdou – samozřejmě v kapsách evropských daňových poplatníků.

To, že Evropská unie bude nucena tak či onak Ukrajinu podporovat, není pro nikoho žádným tajemstvím. Platební neschopnost Kyjeva ve spojení s jeho připraveností nabourávat se do tranzitních plynových proudů, to je příliš silná směs. A konec konců to odnesou samotní Evropané. Není tedy divu, že v průběhu napjatých konzultací, které se konaly minulý týden na nejvyšší úrovni Evropské unie, to byla právě otázka poskytnutí pomoci Ukrajině, která se stala klíčovou. Konec konců to byl právě Západ, kdo zavařil „ukrajinskou kaši“ a kdo jiný než právě on by tedy měl platit za rizika, jež z tohoto důvodu vznikla.

Jak je ale zvykem, platit budou docela obyčejní občané Evropské unie. Jak přiznal José Manuel Barroso, jeho úřad může poskytnout Ukrajině v podobě půjčky pouze asi 800 milionů eur.

Není to skutečně moc. Brusel ale má ve svých rukou mnohem rozsáhlejší finanční nástroj v podobě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Původně se jednalo o kapitál na úrovni 500 miliard eur. Už ale bylo věnováno 100 miliard eur na sanaci španělských bank a 9 miliard eur na stabilizaci finančního systému Kypru. Když se ale řeč stočí na Ukrajinu, pak ESM pomoc neslibuje.

Kdo tedy bude muset platit za pochybné geopolitické experimenty Washingtonu a Bruselu na postsovětském prostoru? Podle svědectví amerického listu The Wall Street Journal to budou národní vlády členských zemí EU. S odvoláním na bruselské zdroje zmíněný list oznamuje, že v důsledku vzniklé situace se může vyvíjet nátlak na členské státy EU s tím, aby zasáhly a problémy zlikvidovaly. V překladu z diplomatického jazyka to znamená, že řídící instituce EU budou požadovat od evropských metropolí, aby převzaly polovinu nákladů spojených s poskytnutím pomoci Kyjevu, možná i víc.

Podle údajů ruské strany dosáhl jen dluh Ukrajiny za plynové dodávky Gazpromu 5,3 miliard dolarů. Kromě toho ale musí Kyjev ještě předem zaplatit budoucí dodávky. Ruský ministr energetiky Alexandr Novak pokládá za možné zdroje poskytnutí prostředků Ukrajině záruky prvotřídních evropských bank, krátkodobé půjčky na průběžné platby, prostředky Evropské banky pro obnovu a rozvoj nebo Evropské komise. Zdá se ale, že v Bruselu se spíš přiklánějí k jiné variantě – prostě přenést ukrajinské dluhy za plyn na bedra obyčejných Evropanů.

A ti mají za vzniklých okolností právo klást nepříjemné otázky ani ne tak Evropské komisi, jako spíš svým vlastním vládám: proč rozněcují plameny ukrajinského konfliktu, proč zavírají oči na agresívní akce Kyjeva, proč podporují sankční válku s Ruskem a současně si stěžují na finanční problémy?

  •  
    a podělit se