Individuální přístup ze strany členů EU v této otázce je nemožný, zdůraznila Merkelová ve svém vystoupení na helsinské univerzitě. Její slova cituje list Hamburger Abendblatt.
„Chceme spolupracovat s Ruskem, ovšem jen na základě určitých zásad", prohlásila Merkelová. „Nemáme zájem o to, aby sankce trvaly věčně".
Německý kanál ARD, jehož novináři byli přítomni na tiskové konferenci, zdůrazňuje, že podle slov Merkelové bychom rychlé vyřešení konfliktu očekávat neměli.
Jiný německý list, má za to, že prohlášení Merkelové o nutnosti jednotného přístupu k Rusku názorně prokázalo její obavy z rozdělení Evropské unie.
Z hlediska DWN chtěla Merkelová svou cestou do Helsinek těsně před parlamentními volbami ve Finsku vyjádřit podporu finskému premiérovi, který se rozhodl pro tvrdý kurz vůči Rusku.
Dříve se některé země EU vyslovovaly proti protiruským sankcím. Řecko například požadovalo od EU nahrazení škody způsobené těmito sankcemi řeckému hospodářství. Kromě toho hodlá Řecko podle údajů médií požádat Rusko o pomoc, mimo jiné i o oslabení potravinového embarga zavedeného jako odpověď na sankční opatření Západu.
K částečnému zrušení sankcí vyzval i šéf italské diplomacie Paolo Gentiloni, který prohlásil, že EU se podle jeho názoru příliš soustřeďuje na ukrajinskou krizi.
Místopředseda bulharské vlády Ivailo Kalfin označil sankce proti Rusku za patologii. A poslankyně spolkového sněmu Sahra Wagenknechtová zase prohlásila, že Evropa by neměla být v sankční otázce tak hloupá a neměla by jednat proti vlastním zájmům.