Další akce nacvičí brigáda Sil rychlé reakce v červnu už v Polsku a v rozšířeném složení — s Němci, Holanďany, Nory a Poláky. Nikdo se ani netají tím, že Síly rychlé reakce se vytvářejí pro kolektivní obranu území členské země ve zcela konkrétním a proti domnělé ruské hrozbě. Jak velké síly soustřeďuje NATO v blízkosti ruských hranic a jaké následky to může mít pro obě strany? Tuto otázku jsme položili pozorovateli plukovníkovi Viktoru Litovkinovi.
Litovkin: Cvičení je normální praxí každé vojenské organizace, a právě takovou je NATO. To na jedné straně, a na straně druhé, v jakém kontextu se tato cvičení pořádají? Za doprovodu hysterické kampaně, že Rusko už-už napadne Pobaltí, východoevropské země a ještě Bůhví koho, soustřeďují u hranic naší země ozbrojené síly Aliance. V rozporu se Základním aktem Rusko-NATO z r. 1997, který zakazuje rozmístění značných sil na hranicích objektů, vysazuje se v Litvě, Lotyšsku a Estonsku 3 tisíce amerických vojáků, 120 tanků a obrněných vozidel. Přitom se ospravedlňují tím, že vojenský personál tam prý není nastálo. Ten úskok je ale v tom, že ty 3 tisíce vojáků nahradí zítra 3 tisíce jiných, tedy značné vojenské seskupení tam přece zůstane.
Ministr zahraničních věcí Polska Grzegorz Schetyna otevřeně prohlásil, že je to demonstrace moci USA a NATO. A není tajemstvím, komu tu moc ukazují. A právě na tomto protiruském, ba dokonce rusofobském pozadí se budou konat manévry Sil rychle reakce NATO za účasti Česka. Zastrašují nás, ale věřte, že strach nemáme.
Sputnik: Kolektivní obrana předpokládá společný odpor označenému nepříteli. Když uznají za toho „nepřítele" Rusko, znamená to, že Češi musejí bojovat proti Rusům? Z podobného předpokladu by se velitel Československého armádního sboru, který bojoval spolu s Rusy proti nacistické armádě, Ludvík Svoboda, jak se u nás říká, „obrátil v hrobě"…
Nebude rozšíření rozsahu vojenských cvičení NATO mít v konečném důsledku za následek stálou dislokaci vojsk USA v Česku? A vůbec, je taková základna faktorem ochrany nebo dodatečného rizika pro obyvatelstvo?
Nebude-li Česko chtít, aby byla na jeho území dislokována cizí vojska, nebudou tam. Víme však, že v českém vedení a v českém establishmentu jsou různé přístupy k NATO a k Rusku. Zvítězí-li protiruské rétorika, pak nevylučují založení v Česku americké nebo třeba německé vojenské základny. Jiná otázka je, jestli to NATO nyní potřebuje, když už má svá velitelská stanoviště v Bulharsku, Rumunsku, Polsku, Litvě, Lotyšsku a Estonsku? Je třeba brát v úvahu také faktor prezidenta Miloše Zemana. I když svůj názor na tento problém měnil, myslím si, že v rozhodujícím okamžiku projeví zdravý rozum, který je mu vlastní, a nebude vystavovat Čechy novému riziku.
Obává se opravdu Evropa ruské expanze? Můžeme pokládat Síly rychlé reakce NATO, které začínají v dubnu své první manévry v Česku a Nizozemsku, za hrozbu pro Rusko? O tom se dozvíte z další besedy s vojenským pozorovatelem, plukovníkem Viktorem Litovkinem. Sledujte webové stránky rádia Sputnik!
