Z výsledků výzkumu vyplynulo, že víc než polovina dotázaných v Německu a převážná většina respondentů v Řecku nedůvěřuje informacím předních hromadných sdělovacích prostředků o událostech na jihovýchodě Ukrajiny. O objektivnosti národních a transnacionálních médií není v této otázce přesvědčena rovněž polovina Francouzů a asi jedna třetina občanů Velké Británie.
„Pozorně jsem se seznámil s tímto průzkumem a musím říct, že naprosto odpovídá tomu, co si myslím. Průzkum potvrzuje, že dnešní německá média neodpovídají tomu, co se má obvykle na mysli pod dobrým, přesným a pochopitelným informováním.
Když přesná hranice mezi míněním a informací zmizí, pak lidé přestávají chápat, co se děje. Jsou vystavováni manipulacím a chybí jim fakta. A právě to se děje při informování o ukrajinském konfliktu v německých médiích. Dokonce v seriózních zdrojích můžeme pozorovat tendenci k dodání emocionálního nádechu, ke komentování místo toho, aby se poskytovala vyčerpávající informace o tom, co se děje.
Nemyslím si, že obyvatelé Německa jsou spokojeni se stavem současné německé žurnalistiky. A průzkum právě tohle dosvědčuje. Auditorium se od německých médií odvrací, náklad německých novin se snižuje".
Podobné průzkumy ukazují, že mnohé Evropany už unavují jednostranné a předpojaté informace, kterými je zahrnují přední média jejich zemí, soudí šéf mediálního holdingu Pravda.ru Vadim Goršenin. A nevyhnutelně začínají hledat alternativu:
„V daném případě platí v mediální sféře Newtonův zákon akce a reakce. Když člověku dennodenně a odevšad vtloukají do hlavy nějaké teze, začíná hledat alternativní informace. Podobná situace přece byla i v Sovětském svazu, kdy mnozí sovětští lidé poslouchali zahraniční „hlasy" jako alternativu pro sovětské sdělovací prostředky. A teď se úplně stejně snaží najít alternativní informace mnozí občané evropských států. A když je nacházejí, pak se přesvědčují o tom, že média jejich zemí do nich cpou lež".
