Analytik podotýká, že země Latinské Ameriky začínají protestovat proti politice Washingtonu: zakazují rozmísťovat na svém území americké vojenské základny a zrušují programy výměny studentů. Proti přítomnosti amerických vojsk vystupují lidé v Itálii, Jižní Koreji a Anglii, pořádají se protestní akce u budov amerických velvyslanectví na Filipínách, na Ukrajině a v Česku. Na adresu Německa znějí obvinění z nezákonné účasti SRN v „bezpilotní válce" USA.
A to je jenom vrchol ledovce, píše. Blízký východ je v plamenech války od Sýrie až po Irák a Jemen, kde zlost a zklamání občanů utlačovaných cizími silami se projevuje ve vzniku stále většího počtu ozbrojených banditských útvarů. Konflikt v těchto třech státech se může snadno přenést do Pákistánu, Somálska a Afghánistánu, a rozšířit se po celém Blízkém východě.
Expert podotýká, že nynější prezident USA Barack Obama pokračuje v linii George Bushe mladšího, v politice, kdy v každé zemi, v níž předpokládají USA existenci teroristických organizací, se mohou všichni muži ve věku od 18 až do 54 let pokládat za potenciální bojovníky. Jinými slovy, mohou na ně každou chvíli zaútočit americké bezpilotní letouny, dokud nedokážou svou nevinu.
Podle názoru politologa, mnoha zemím se nelíbí úloha Washingtonu jako „světového četníka" — soudce, prokurátora a přísežného porotce v jedné osobě, a s každou válkou, kterou svádí Amerika na území jiných států, její kontrola nad zachováním amerického světového pořádku slábne. Svědectvím roztržení styků mezi hegemonem a ostatním světem může být rostoucí úloha BRICS, která navrhuje alternativní ekonomické a politické perspektivy bez nátlaku ze strany toho či onoho státu.
„Místo aby si získával přátele, našel si Washington velké množství nepřátel", píše analytik.
