„Chtěli bychom uzavřít mírovou smlouvu a urovnat územní problém. A proto chceme, aby prezident Putin přijel do Japonska. Ministerský předseda Šinzó Abe o tom vážně přemýšlí", podotkl.
V případě oficiálního potvrzení Japonskem pozvání prezidentu Putinovi je Rusko ochotno to prozkoumat, protože vystupuje pro dialog, mj. o mírové smlouvě, která by vyřešila územní problém, prohlásil tiskový tajemník ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
„Japonsko vůbec nechce se hádat s Ruskem, a ani mu to není výhodné. Avšak jako členská země G7 a strategický partner USA není Japonsko pánem svého jednání. Musí se přizpůsobovat. Postup k dialogu s Putinem je správné rozhodnutí, které Japonsko potřebuje. Nebylo by ale logické nastolit otázku o jednáních pouze o územním problému. Je třeba mluvit o celém spektru vzájemných vztahů, a nesoustřeďovat se jen na ostrovy", soudí Moloďakovová.
Obrat směrem Ruska byl udělán mj. v kontextu čínského a korejského faktorů, kdy ani předseda ČLR Si Ťin-pching, ani prezidentka Jižní Koreje Pak Kun-hje nechtějí jednat se Šinzó Abem, soudí Valerij Kistanov:
„Japonsko má velmi složité vztahy se všemi svými sousedy v Severovýchodní Asii. Vztahy s Čínou komplikuje interpretace dějin, odmítnutí omluvit se agresi, územní problém a růst čínské vojenské hrozby, jak říkají Japonci. Špatné jsou také vztahy s Jižní Koreou. V těchto podmínkách je Japonsko v izolaci v Severovýchodní Asii. A Rusko je ochotno s ním vést dialog. Pro Tokio a osobně pro Šinzó Abe to je důležité", uzavírá Kistanov.
