Toto hodnocení je uvedeno ve zprávě o situaci na Ukrajině, která byla sestavena švýcarskou Observatoří organizovaného zločinu, jež získala k dispozici agentura RIA Novosti.
Téměř dvousetstránková zpráva Ukrajina a Evropská unie: překonání zločinného vykořisťování směrem k moderní demokracii? je založena na výzkumu situace na Ukrajině od září 2013 do ledna 2014, který byl proveden Universitní observatoří bezpečnosti Ženevy a americkým Centrem pro výzkum terorismu, mezinárodní zločinnosti a korupce (TRACCC). Nicméně, to co se v zemi děje, je analyzováno až do nedávných událostí, včetně uzavření Minských dohod v únoru 2015.
Nejzkorumpovanější země světa
Autoři zprávy hodnotí období, kdy se u moci nacházel Janukovič, za relativně stabilní.
„Do revoluce na Ukrajině se vliv organizovaných zločinných uskupení výrazně snížil, byť byl stále přítomen. Je zřejmé, že s občanskou válkou se většina z nich „integrovala" do bezpečnostních orgánů a správních struktur", poznamenává se v dokumentu.
S uvedením konkrétních příkladů porušení legislativy a machinací dělají experti hlavní závěr v tom, že „demokracie nemůže být „naroubována" zvnějšku, a že zločiny bez kontroly mohou přivést celou geografickou zónu k válce". Důkazem tomu je rozsáhlé rozšíření korupce ve státní moci a celková kriminalizace Ukrajiny po Euromajdanu.
Za Janukoviče dostávali oligarchové peníze ze státní pokladny přímo, či nepřímo prostřednictvím tendrů, manipulací s daněmi a bankovních operací. Nyní tyto peníze „přicházejí ve stále větším objemu ze zahraničí", konkrétně z EU, USA a od mezinárodních organizací, jako Mezinárodní měnový fond nebo Světová banka pro rekonstrukci a rozvoj. Všechno toto financování probíhá za podmínky upevnění protikorupční legislativy na Ukrajině, kterým se však nikdo neřídí, píše se ve zprávě.
Pokračování bojů na východě vede k diktatuře
Podle názoru analytiků, pokračování bojů na východě země vede jenom k posílení organizovaného zločinu v zemi, který by mohl být ta silný, že by mohl zachvátit nejenom celou Ukrajinu, ale ještě by mohl „nakazit Rusko, Evropskou unii a USA".
Jako celek přicházejí autoři zprávy k neutěšenému závěru: „Na Ukrajinu může být pohlíženo jako na druhou velkou chybu zahraniční politiky vedle Jugoslávie, protože EU nebyla schopna předejít válce." Evropa, pokud bude chtít zavést na Ukrajině své hodnoty, přitom bude muset vyvinout obrovské úsilí. Není však zřejmé, zda tyto plány sdílí i sám Kyjev, předpokládají autoři zprávy.