„V loňském roce představoval celkový počet žádostí o poskytnutí azylu v zemích Evropské unie 600 tisíc. Z nich bylo 220 tisíc podáno ve středomořském regionu, což znamená, že 440 tisíc žádostí bylo podáno v jiných místech. A to je důležité vnímat," — cituje slova výkonného ředitele EASO Roberta Vissera portál Euractiv.
Podle jeho slov představují největší počet přistěhovalců z východní Evropy hlavně Ukrajinci. Tato země je mezi prvními šesti zeměmi, odkud přicházejí prosby o azyl v EU. Kromě Ukrajiny je na tomto seznamu také Sýrie, Eritrea, Irák, Somálsko a Nigérie.
Visser dodal, že ve většině případů dodržují Ukrajinci evropské migrační zákony a vyřizují si dokumenty podle všech pravidel. Kromě toho podávají obvykle Ukrajinci žádost o azyl do všech zemí EU.
The New York Times píše, že v roce 2013 hledalo azyl v EU 1060 Ukrajinců. Po vypuknutí konfliktu na východě v roce 2014 se tato cifra zvýšila 14krát na 14 040.
Většina žádostí je přitom zamítnuta. V roce 2014 získalo z 2985 žádostí o azyl, které byly prozkoumány v EU, plnoprávní status uprchlíka pouze 150 lidí.
Průměrně bylo vyhověno občanům Ukrajiny jen ve 22%, zatímco občanům Sýrie v podobné situaci až v 95%.
Euractiv však připouští, že vzhledem k trvání ukrajinského konfliktu roste počet odsouhlasení žádostí občanům této země.
The New York Times informuje o tom, že se vloni v Česku a Estonsku umístili Ukrajinci na prvním místě (mezi občany jiných zemí) v počtu žádostí o azyl. V Polsku, Španělsku, Litvě, na Islandu a na Kypru obsadili Ukrajinci druhou pozici. Kromě toho většina občanů Ukrajiny, kteří prchají ze svého území, dává přednost před azylem studentským, pracovním nebo jiným vízům. A s jejich pomocí pak získají oficiální status rezidenta. Tak například v Polsku, kde se migrační zákony považují za jedny z nejliberálnějších, se nachází okolo 400 tisíc Ukrajinců.
Podle sociálního průzkumu by více než 20% Ukrajinců chtělo emigrovat ze země. Největší počet zájemců žije v západních oblastech (23,1%), nejméně na severu (15,8%) a v Kyjevě (16,2%). Ukrajinci, kteří odjíždějí žít do zahraničí, prodávají svoje pasy, identifikační kódy a dokonce i rodné listy. Oznámení o prodeji dokumentů se objevují ve velkém na internetu.