Ukrajinská vláda dělá vše pro to, aby nalákala vojska západních zemí na Ukrajinu, píše Gevorg Mirzajan v souvislosti s uzákoněním dne 4. června Nejvyšší radou změny v zákoně o pravidlech volného pohybu a podmínkách pobytu útvarů ozbrojených sil jiných zemí na území Ukrajiny.
Existuje samozřejmě možnost, že Západ schválí uvedení vojsk, která budou určená k udržení míru. Nicméně Moskva již několikrát oznámila, že nenechá takový krok bez povšimnutí. V Bruselu jsou si však vědomi, že vysláním kontingentu na účast v ukrajinské občanské válce by znamenalo nebezpečí rozsáhlého konfliktu s Moskvou. Tvrzení Petra Porošenka o tom, že Ukrajina je vlastně ochráncem EU před Ruskem, a proto je ji potřeba v Evropě ochraňovat, považují odpovědní západní politici za zcela bezvýznamné. Dokonce i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který neustále hovoří o přítomnosti ruských vojsk na Donbasu, ve čtvrtek prohlásil, že z Východu zatím nehrozí žádné konkrétní nebezpečí jakékoliv zemi NATO.
Zatím není jasné, o jakých 11 zemích jde vlastně řeč. Je možné, že přes některé z nich bude USA reexportovat zbraně do Kyjeva.
Spolu s tím se také mění pozice hlavního spojence a to v neprospěch Porošenka. Za zmírnění sankcí proti Rusku vystoupilo vedení Pentagonu, které prohlásilo, že zákaz dodávání ruských raketových motorů do USA se ukázal jako důležitý problém během realizace svých obranných a průzkumných projektů. Avšak Barack Obama je po vyústění konfliktu na Donbase jak i dříve proti nynější politice Porošenka. Současné vedení Ameriky si chce v klidu odbýt své období bez eskalace konfliktu s Ruskem. Tím spíš ještě kvůli ukrajinskému režimu.
