Po zrušení projektu plynovodu Jižní proud si našel Gazprom další způsob realizace dodatečných dodávek plynu do Evropy. Ve středu oznámila společnost dosažení dohody s německou E.On, britsko-nizozemskou Shell a rakouskou OMV o výstavbě plynovodu z RF do Německa přes Baltské moře o kapacitě 55 miliard krychlových metrů plynu ročně. Gazprom dostane nejméně 51% v zakládaném společném podniku, a díly akcionářů budou asi stejné, co i v Nord Stream AG. Trasa nového plynovodu bude analogická trase Severního proudu.
„Jsou ještě zájemci (kteří se chtějí zapojit do Severního proudu 2), nechtěl bych ale předbíhat události", řekl Zubkov novinářům.
Německý politolog Alexander Rahr je toho názoru, že význam dohody mezi Gazpromem, E.On, Shell a OMV se dá těžko přecenit.
„Zabezpečení energií je i nadále nejdůležitějším tématem ve vztazích mezi Evropou a Ruskem. A nehledě na ukrajinskou krizi je všem jasné, že nelze odmítat dodávky ruského plynu, který je u dveří Evropy, a vkládat naděje ve zkapalněný plyn, který je ve vzdálenosti tisíců kilometrů. Vzpomeňme si na velkou krizi v zásobování energií v letech 2006 a 2009 kvůli tranzitním problémům, které zavinila Ukrajina. Tehdy ještě nebyl Nord Stream. Dvě jeho nitky byly položeny v letech 2010 a 2012. Jimi se do Evropy dodává 55 miliard krychlových metrů plynu. A teď se k nim přidají další dvě nitky plynovodů — třetí a čtvrtá s dalšími 55 miliardy kubíků. Po dně Baltského moře bude Evropa dostávat přes 100 miliard kubíků plynu. Tím si zajistí dostatečné množství plynu nezávisle na tranzitních zemích s jejich politickými hrátkami. A to je pro Evropu dost důležité v době, kdy sama těží málo plynu kvůli nedostatku zdrojů", řekl Rahr v interview pro Sputnik.
Podotkl, že projekt nesmí opakovat osud Jižního proudu, který byl zmařen kvůli platnosti třetího energetického balíku EU.
„Nord Stream 2 není třeba limitovat podle zákona o liberalizaci, protože plynovod povede po mořském dně, a ne po souši, jak tomu bylo v případě Jižního proudu, kdy měla jeho část být položena na území Bulharska a balkánských zemí. Ruský plyn bude dopraven ke hranicím Německa, a bude se dodávat dále, aniž by tím porušil třetí energetický balík EU", řekl Rahr.
Podle jeho slov, sankce proti Rusku nový projekt tak nepoškodí.
„Nemyslím si, že se mohou sankce dotknout plynového sektoru. V opačném případě potrestá EU sebe samu. Vždyť vztahy s ruským plynovým partnerem jsou dnes důležité jako nikdy předtím. A to se stalo jedním z témat nynějšího Petrohradského ekonomického fóra", uzavřel Rahr.
