„Velký skok“ Číny na světový trh zlata

Zapojení Banky Číny do utváření světové ceny zlata neujde pozornosti. Jedná se o rozhodnutí, které dozrálo už dávno a které je odrazem vzrůstající moci čínské ekonomiky, řekl Sputniku expert z ruské Akademie národního hospodářství a státní služby při ruském prezidentovi Sergej Chestanov.

Od 22. června se Banka Číny začne poprvé zapojovat do každý týden pořádaných elektronických aukcí stanovících směr, kterým se bude vyvíjet cena zlata.

Banka Číny se stala první asijskou bankou, která získala přístup k proceduře utváření světových cen zlata. Do zlaté osmičky patří banky Barclays, Goldman Sachs, HSBC, JPMorgan, The Bank of Nova Scotia — ScotiaMocatta, Societe Generale a UBS. V tomto bankovním poolu dnes Banka Číny fakticky plně kontroluje nejrozsáhlejší trh fyzického zlata v Asii — Šanghajskou burzu zlata. A díky její účasti v elektronické dražbě v Londýně se začne od 22. června poprvé obchodovat na světovém trhu zlata nepřetržitě. Je to jeden z nejzávažnějších návrhů Číny týkající se určování pravidel hry na tomto trhu.

Čína dlouho připravovala svůj „velký skok", zdůraznil expert Sergej Chestanov.

Čína systematicky stupňuje své pronikání na globální trhy, dělá to ale beze spěchu a opatrně. Proto z kroků čínských monetárních úřadů mezinárodní trhy žádný zvláštní strach nemají. Tak tomu bude i se zlatem. Není tu vlastně nic intrikujícího. Čína je jedním z největších producentů zlata na světě, je majitelem jeho poměrně velkých zásob. A nejméně ze všech má proto zájem na skocích cen zlata. Přitom je to právě Banka Číny, kdo v posledních letech ve značné míře zlato skupuje. A proto to, že začíná hrát mnohem významnější úlohu v cenotvorbě, odráží přesně už existující realitu", řekl Chestanov.

Čína směřovala krok za krokem k tomu, aby získala přístup k zafixování globálního etalonu ceny zlata. Jedním z nich se stalo vypracování nástroje utváření „čínské ceny na trhu zlata". A sice: spojila mezinárodní smlouvy týkající se zlata s vnitřním trhem prostřednictvím Šanghajské zlaté burzy. To se stalo loni na podzim. A byl to start, který Číně umožnil nejen ovlivňovat, ale i reálně určovat vlastní pravidla hry na tomto trhu, soudí expert Jakov Berger.

„O cenové politice rozhoduje volný trh. Přesto ale účast obrovských čínských státních zlatých rezerv v této hře samozřejmě určuje i světovou politiku na trhu drahých kovů, světové ceny zlata, instituce a způsob práce v této sféře. Šanghaj se stane světovým centrem obchodování se zlatem a měnami podloženými zlatem, současně s Londýnem a New Yorkem. Je to cílevědomá politika, díky níž se z Číny stane světové centrum obchodování se zlatem, světové finanční centrum", uzavírá Berger.

Statistika čínských zlatých rezerv není v současné době zveřejněna. Účast Banky Číny ve světovém fixingu zlata zajistí, že politika čínské vlády v této oblasti bude průzračnější.

Je jasné, že fixing zlata v jüanech se stane další výzvou pro současnou praxi koupě-prodeje zlata za dolary. Všechny předpoklady pro to Čína má. Na burze v Šanghaji jsou zastoupeni obchodníci z celé Asie, kde je dnes zlato jedním z nejžádanějších druhů zboží, zároveň s ropou, plynem a obilím.