Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Svět
Světové zprávy: aktuální novinky a události ze zahraničí

„Nová Evropa“ proti Řecku

© AFP 2021 / Louisa GouliamakiŘecký premiér Alexis Tsipras
Řecký premiér Alexis Tsipras - Sputnik Česká republika
Sledujte nás na
V průběhu současné, nejostřejší krize hovořil řecký premiér poměrně často o evropské solidaritě jako záruce, která umožní jeho zemi překonat zoufalou situaci. Jestliže se ale Tsipras spoléhal především na solidaritu a soucit jiných, ne právě bohatých členů Evropské unie, pak se přepočítal.

Z úst politiků z bývalých socialistických zemí se na adresu Řeků ozvalo během posledních týdnů neméně kritiky než z Německa — hlavního nesmlouvavého soudce zbankrotovaného Řecka. A soudě podle všeho se v daném případě mínění politiků plně shodlo s postojem centrální Evropy. „Nová Evropa" připomíná spíš jakousi citadelu tvrdého kurzu vůči Aténám. Mínění většiny vyjádřila estonská důchodkyně, jejíž slova citoval v těchto dnech list Postimess: „Životní úroveň Řeků je dosud málem vyšší než naše. Nemohu pochopit, co vlastně chtějí? Platit dluhy je přece normální".

8. července si v průběhu debat, které následovaly za vystoupením Alexise Tsiprase v Evropském parlamentu, dovolil vyslovit jeden z neostřejších názorů polský poslanec Ryszard Legutko, který se o politice řecké vlády vyjádřil jako o „špatném divadle". O něco dřív se slovenský premiér Robert Fico vyslovil kategoricky proti myšlence odepsání části řeckých dluhů: „Dluh u nich musí stále viset na krku, zaplatit prostě musí".

Řecká vlajka - Sputnik Česká republika
Řada zemí je proti dohodě s Řeckem, míní v Aténách
Český ministr financí Andrej Babiš v pondělí prohlásil, že Česká republika nehodlá garantovat Řecku úvěr a tím spíš ho nehodlá poskytovat: „ČR odmítá garance za řecké dluhy a (Evropská) rada v minulosti řekla, že tento mechanismus (Evropský finanční stabilizační mechanismus — EFSM) po červnu 2013 již nebude používat. Naše stanovisko je, že nechceme, aby byl tento mechanismus použit".

Evropská unie má v úmyslu použít během přechodného období takový evropský nástroj, jakým je Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM). Půjčky poskytnuté EFSM se musí garantovat všech 28 členských států Evropské unie, nejen členové eurozóny.

Při komentování událostí z posledních dnů, které vyústily v uzavření dohody s Řeckem, prohlásila Marine Le Penová, která stojí v čele strany Národní fronta: „Pan Hollande lže. Říkám to bez obalu a otevřeně. Lže Francouzům, které nutí, aby si mysleli, že tato operace pro ně bude bezbolestná", prohlásila Le Penová na tiskové konferenci věnované řecké krizi. A položila otázku, jestli jsou Francouzi ochotni „uvalit na sebe nový dluh" s vědomím, že podle mínění Le Penové, tyto peníze nikdy nedostanou zpátky.

Je ale možné, že všechny překonala litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová, která prohlásila, že „čas banketů na cizí účet pro Řecko skončil".

Centrální Evropa odsuzující Řecko vychází z vlastních zkušeností: většina zemí tohoto regionu musela projít v posledních letech tvrdými finančními reformami. O tom, jestli je politika tvrdých škrtů jako taková blahodárná, bychom se mohli dlouho a bezvýsledně přít, argumenty „pro" a „proti" jsou tu téměř vyrovnané. Avšak postoj centrální Evropy k řecké otázce tato politika jednoznačně ovlivňuje — nikoli ovšem ve prospěch Atén. Psychologicky by se to dalo vyjádřit prostou větou: my už máme trápení za sebou, proč byste se teď zase neměli trápit vy — tím spíš, že vaše dluhy jsou mnohem větší, a celkově si nežijete hůř než my.

Athény - Sputnik Česká republika
Názory
Krugman o Řecku: už nikdo neuvěří dobrým úmyslům Německa
S touhle prostou logikou bychom ale v této situaci nevystačili. Politický terén centrální Evropy se značně liší od toho, který vidíme na jihu. Na rozdíl třeba od Řecka nebo Španělska neměla v bývalých socialistických zemích krize za následek vzestup popularity radikální levice. Zdejší zástupci levice jsou značně umírnění, a jako nacházející se u moci si to nechtějí s Bruselem a Berlínem rozházet. Takže s nějakým soucítěním v tomto táboře může Alexis Tsipras jen sotva počítat.

Ať už je ale vztah středoevropských politiků k Evropské unii jakýkoli, najít společný jazyk s Bruselem a Berlínem je pro ně mnohem snazší, než s Alexisem Tsiprasem a jinými radikálními středomořskými politiky. Takže to vypadá tak, že řecká krize, ať už dopadne jakkoli, zřejmě způsobí další rozkol v Evropě. Na rozdíl od dob studené války ale nevede dělicí čára mezi východem a západem, ale mezi severem a jihem Starého Světa. Severní a centrální Evropa se tak či onak spíš postaví na stranu Němců, evropský jih a jihovýchod zase spíš podpoří Francouze. A nejde ani tak o řecké dluhy, jako spíš o rozdílný názor na to, jak by se měla rozvíjet evropská unie, jestli by měla být Evropou solidarity nebo Evropou rozvážnosti.

To všechno jsou ale pro Evropu špatné zprávy: jako rozdělená nebyla nikdy silná.

Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала