Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Německý poslanec: mezi Kosovem a Krymem nevidím žádný rozdíl

© Sputnik / Mihail MokrushinBalaklavský záliv
Balaklavský záliv - Sputnik Česká republika
Sledujte nás na
Na mapě Evropy by neměly být černé díry, tj. regiony, které nemohou navštívit poslanci z Německa, Francie, Itálie nebo z jakékoli jiné země, prohlásil v rozhovoru pro Sputnik poslanec Německého spolkového sněmu za Levici Alexander Neu.

Již dříve Neu prohlásil, že po cestě svých francouzských kolegů na Krym, uvažují poslanci německého spolkového sněmu rovněž o možnosti návštěvy poloostrova.

Zámek Vlaštovčí hnízdo v Krymu - Sputnik Česká republika
Francouzský poslanec Mariani: Krym je ruský z hlediska historie, kultury, demografie
„Vycházím z toho, že členové parlamentů evropských zemí by měli mít možnost navštěvovat jakékoli regiony kontinentu a světa vůbec. Na mapě Evropy by neměly být černé díry, tj. regiony, které by nemohly být navštíveny poslanci z Německa, Francie, Itálie nebo z jakékoli jiné země pod podmínkou, že země, do které se chystají, potvrdila jejich návštěvu", řekl poslanec.

Podle jeho názoru by měla být situace na Krymu brána jako situace v Kosovu.

„Domnívám se, že bychom měli vést jednání ohledně Krymu přesně tak, jak jsme to dělali v případě Kosova. Já i moji kolegové jsme vždy otevřeně hovořili o tom, že porušování mezinárodního práva je vždy stejné. Nesouhlasíme s tím, že porušování mezinárodního práva, k nimž došlo díky sankcím ze Západu, se za taková nepovažují, a porušování, která jsou v rozporu se zájmy Západu, se považují za zločin. Buď platí mezinárodní právo pro všechny stejně, anebo neplatí ani pro jednoho", míní Neu.

Kromě toho německý politik vyzdvihl specifika precedentu v mezinárodním právu a ukázal na paralely mezi situací na Krymu a v Kosovu.

„Mezi Kosovem a Krymem nevidím žádný rozdíl. Jestliže se podíváme do Charty OSN a nebudeme brát v potaz události 90. let, tak připojení Krymu bude třeba považovat za narušení. Jestliže si však vzpomeneme na vystoupení Slovinska, Chorvatska a Bosny z Jugoslávie, uznání těchto zemí a uznání Kosova, tak jsme povinni konstatovat následující: právo na sebeurčení má větší prioritu než státní celistvost. To samé platí i pro Súdán a Jižní Súdán. Ve všech těchto případech ztratila vyhláška Charty OSN o státní celistvosti platnost. Takovým způsobem byly vytvořeny precedenty. Rusko pouze použilo tyto precedenty ve svém zájmu. Jestliže vycházíme z toho, že precedentní právo prodělalo od roku 1991 určité změny, pak v situaci s Krymem nemůžeme mluvit o narušování mezinárodního práva", uzavřel poslanec.

Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала