Nedostatek manévrovací schopnosti letounu potvrdil šéf Bojového leteckého velení vojenského letectva USA generál Herbert Carlisle ve svém vystoupení na konferenci v Marylandu 15. září. „Stíhačka nebyla rozpracována pro to (vzdušný boj — red. pozn.)", řekl americký generál.
Mluvčí velení plukovník Edvard Sholtis je zase toho názoru, že letoun má kvality, které mohou nahradit jeho pomalost. „F-35 nebyl optimalizován pro bojové manévry, neznamená to však, že nebude moci dosáhnout převahy ve vzduchu díky svým silným stránkám", cituje vydání slova oficiálního mluvčího vojenského letectva. Za silné stránky letounu pokládají vojenští odborníci zdokonalenou avioniku a modernizované systémy radarů.
Avšak do poloviny r. 2015 se stalo jasné, že těžký F-35, jehož pomocí chce Pentagon útočit jak na pozemní, tak i na vzdušné cíle, nemůže se otáčet a urychlovat se dost pohotově, aby překonal dokonce stíhačky, které už jsou ve výzbroji, o projektech nejbližší budoucnosti už ani nemluvě, píše David Axe. Skutečnost, že JSF má nahradit 90% amerického taktického letectva, svědčí o tom, že podobná stíhačka musí být dobrá po všech stránkách — jak v přímém vzdušném boji, tak i v bombardování, musí umět rychle vzlétat z letadlových lodí a vzlétat svisle z palub malých výsadkových lodí.
„Má letět pomalu při bombardování, ale být přitom rychlý ve vzdušném boji… F-35 má nést na své palubě zbraně pro široký okruh úkolů, munice však musí být skryta v trupu, aby letoun nevytvářel velkou skvrnu na obrazovkách nepřátelských radarů. To znamená, že potřebuje dost dlouhý trup, aby se tam vměstnal prostor pro munici, pak bude ale letadlo ještě pomalejší", poznamenává vojenský expert. Kromě toho, svislý vzlet předpokládá existenci druhého motoru postaveného šikmo, to však udělá stíhačku ještě těžší a mnohem méně obratnou.
