Podle jeho mínění, zůstal pro Evropskou unii, která přistoupila na sblížení s Ankarou kvůli běženecké krizi, hlavní prioritou boj s Islámským státem (zakázán na území RF). Členské státy EU již přiznaly, že tento boj si vyžádá součinnost s Moskvou.
„Po listopadových teroristických útocích v Paříži se zaktivizovaly pokusy o upevnění součinnosti zemí v boji s terorismem, včetně mezi Francií a Ruskem. Přeje-li si Turecko, aby se jeho vztahy s EU zlepšily, bude se muset připojit," píše Solana.
Připomíná, že právě Turecko kvůli jeho blízké poloze k Sýrii by mohlo sehrát zvlášť závažnou úlohu v mírovém procesu v regionu, kdyby nedošlo k prudkému zhoršení vztahů s Ruskem po sestřelení Ankarou ruského vojenského letadla.
Napjaté vztahy s Moskvou nejen měly za následek ekonomické sankce ze strany ruské vlády, ale zhoršily pozice Turecka v Sýrii, poznamenal dál Solana. Rusko vybavilo své letouny působící v regionu raketami vzduch-vzduch, což může z hlediska bývalého generálního tajemníka NATO oslabit vliv Ankary na severovýchodní hranici se Sýrií.
Podle slov bývalého generálního tajemníka NATO, Turecko nedávno úspěšně předvedlo svoji dovednost v překonání vážných krizí a s ohledem na to se nesmí vzdát myšlenky usmíření s Ruskem. „Tento přístup nepochybně usnadní ovládání početných rizik, která se zvýšila na pozadí syrského konfliktu," píše na závěr Solana.
Vztahy mezi Ruskem a Tureckem prožívají krizi po tom, co ruský bombardér Su-24 sestřelily stíhačky F-16 tureckého vojenského letectva v Sýrii, na hranici s Tureckem. Ruský prezident Vladimir Putin označil incident s ruským Su-24 v Sýrii za ránu do zad, zasazenou pomahači teroristů.
