Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

National Interest vyprávěl o pěti katastrofálních ropných válkách

Sledujte nás na
Americký časopis The National Interest sestavil seznam pěti ropných konfliktů, které skončily katastrofami.

V průběhu posledního století válčily různé státy mezi sebou kvůli snaze vlastnit ropu — strategický surovinový zdroj, životně důležitý pro rozvoj průmyslu a pro armádu. Avšak přání uchvátit cizí roponosné oblasti mělo nevyhnutně za následek riziko zničení vlastní země, píše vydání.

Ropná pumpa - Sputnik Česká republika
Die Welt: USA rozpoutávají globální surovinovou válku
„Některé země se dověděly z vlastních zkušeností, že cena, kterou musely zaplatit za uchvácení ropy, může být mnohem větší, než její vlastní cena", praví se v článku.

Na prvních dvou místech v seznamu jsou bitvy o ropné zdroje za Druhé světové války. První místo má Japonsko. V srpnu 1941 zavedly USA a Evropa embargo na dodávky ropy z Japonska v souvislosti s agresivní politikou vůči Číně a s okupací francouzské Indočíny. Právě to bylo podle názoru autora článku katalyzátorem agrese Japonska v Tichém oceáně, na Dálném východě a v Jihovýchodní Asii, i když je zřejmé, že bylo velké množství příčin, které přiměly Japonsko zapojit se do Druhé světové války. Porážka Tichomořské flotily USA v Pearl Harbor nevyřešila ropný problém Japonska, a uchvácení asijských nalezišť neprospělo jeho ekonomice, protože přepravovat ropu z tohoto regionu bylo mimořádně těžko. Ke konci války museli Japonci „pro výrobu paliva pro letectvo kácet lesy". Válka a snaha o uchvácení neomezených zdrojů ropy způsobily v konečném důsledku „krach říše", podotýká NI.

Na druhém místě je Stalingradská bitva a válka nacistického Německa s SSSR. Myšlenka bleskové války ztroskotala ještě v létě 1941.

„Jestliže byl někdo ze světových předáků posedlý myšlenkou uchvátit ropu, pak to byl Hitler, který si stěžoval, že „moji generálové nevědí nic o ekonomických aspektech války". Ti však na rozdíl od svého vůdce by sotva poslali v záchvatu šílenství své tanky, aby se zmocnili ropy", praví se v článku.

V červnu 1941 byly hlavní síly utahané nacistické armády poslány, aby okupovaly území na jihu Ruska a získaly přístup k bohatým nalezištím ropy na Kavkaze. V srpnu stáli fašisté před dilematem — buď uchvátit Stalingrad, anebo ropu na Kavkaze. V konečném důsledku se nacistická armáda rozdělila, nedokázala však dosáhnout ani jednoho z vytýčených cílů. „V průběhu šesti měsíců německá vojska poslaná na Kavkaz, ustupovala po celé frontové čáře, a přes 100 tisíc vojáků a důstojníků se vzdalo v Stalingradu, což bylo zlomným okamžikem v Druhé světové válce. Sny o ropě skončily krachem „ocelového snu" Hitlera, píše NI.

Ropná pumpa - Sputnik Česká republika
Intercept: Saudská Arábie se bojí, že šíité odeberou veškerou její ropu
V seznamu je také Íránsko-irácká válka „cisternových lodí" z let 1980 až 1988. Konflikt měl za následek demoralizaci a oslabení obou stran. Irák rozpoutal válku, kdy zaútočil na íránské ropné objekty a komerční lodě. Írán zasadil odvetný úder po iráckých lodích a nalezištích ropy, a kromě toho položil mořské miny v Perském zálivu. V průběhu konfliktu bylo poškozeno přes 450 lodí, ani jedné straně se však nepodařilo zvítězit. V důsledku války byly íránskými minami a raketami poškozeny americké lodě, což vyprovokovalo akce USA vůči Íránu.

Na čtvrtém místě je vpád Iráku do Kuvajtu, k němuž došlo v roce 1991. Jednou z příčin byla snaha Bagdádu uchvátit ropné zásoby Kuvajtu. Kvůli agresi proti svému sousedovi však poškodil Irák vztahy s USA, které fakticky podporovaly Bagdád ve válce proti Teheránu. Irák odmítl splnit ultimát OSN a stáhnout vojska z Kuvajtu, po čemž přesunuly USA do Saúdské Arábie vojenský kontingent čítající 500 tisíc vojáků a uskutečnili operaci Bouře v poušti, která zničila iráckou armádu. Moc Bagdádu v arabském světě se snížila, a země se dostala do izolace, připomíná vydání.

Války USA v Iráku byly také spojeny s ropou, avšak spory o tom, do jaké míry, budou pokračovat ještě dlouhá léta, praví se v článku. „Dokonce za existence jiných důvodů k rozsáhlému vojenskému zásahu v oblasti Perského zálivu" je těžko uvěřit, že by USA poslaly tak velký vojenský kontingent, kdyby například Nigérie přepadla Kamerun. Za dobu americko-iráckých konfliktů zesílil vliv bin Ládina a Al Káidy, což mělo za následek tragedii 9/11.

Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала