Ve středu pozornosti je obnovení bezpečnostního systému v Euroatlantickém regionu, projednání otázek kontroly zbrojení a podle názoru expertů možná také perspektivy revize Ustavujícího aktu Rusko-NATO.
Návštěva Moskvy přitom v plánu není. To je ale možná logické: projednávat vážné dohody několik měsíců před volbami prezidenta USA nemá smysl, ale prozkoumat půdu a získat podporu zemí sousedících s RF bude zcela užitečné. Jedinou zemí v grafikonu Rosea, která nepatří do EU, je Ukrajina.
„Strany projednaly otázky kontroly plnění dohod o zastavení palby v zóně protiteroristické operace, a také perspektivy ukrajinsko-americké spolupráce ve vojenské sféře… V závěru setkání potvrdily obě strany strategický ráz vztahů mezi Ukrajinou a USA a posoudily perspektivy dvoustranné spolupráce", oznámila tisková služba Ministerstva obrany Ukrajiny po setkání Rosea s náčelníkem Generálního štábu OS Ukrajiny Viktorem Muženkem.
Experti jsou toho názoru, že cesta amerického diplomata po evropských zemích je pokusem prozkoumat půdu pro revizi jednoho z hlavních dokumentů, které určují bezpečnost v euroatlantickém regionu — Ustavujícího aktu Rusko-NATO.
Vedoucí vědecký pracovník Ústavu pro problémy mezinárodní bezpečnosti RAV Alexej Feněnko soudí, že „Američané teď zahajují přípravy na jednání s Ruskem o tom, v jakém formátu bude základní akt".
„Bude snad nastolena otázka jeho nového podepsání", řekl expert v besedě s RIA Novosti.
„Pro nás byly (v Základním aktu) výhodné podmínky. Hlavní otázka byla v tom, že se nebudou rozmísťovat velké vojenské kontingenty, jaderné zbraně a infrastruktura na území nových členských zemí NATO. Přesněji řečeno, bylo zaznamenáno, že v nynějších podmínkách nemá NATO záměry to všechno rozmísťovat. Může se to ale také objevit", podotkl Feněnko.
Zároveň poukazují experti na to, že od Roseovy cesty bychom neměli očekávat žádné okamžité výsledky, budou-li vůbec nějaké.
„To je zcela běžná pracovní cesta, která nebude mít za následek žádné dramatické průlomy, neměli bychom očekávat žádné praktické dohody ani kroky", domnívá se vedoucí Střediska pro vojensko-politické studie Ústavu USA a Kanady RAV Vladimir Baťuk.
Upozornil na to, že některé země, které hodlá Rose navštívit, vůbec nemají dohody s USA o omezení zbraní, a v jiných tématech probíhá dialog v rámci NATO. „Nepamatuji si, že by měly USA nějaké dohody o omezení zbraní třeba s Finskem. Téma PRO existuje, ale mezi USA a jejich spojenci v NATO, k nimž Finsko nepatří", řekl Baťuk.
V každém případě, proč tak důležité otázky, které se přímo dotýkají zájmů Ruska, se projednávají bez Moskvy? Jde o tom, že teď by to byla marná práce. V USA budou brzy prezidentské volby, a před nimi by snad nebylo zcela prozíravé se o něčem domlouvat.
„Bez ohledu na nějaké třetí země se nahromadilo v rusko-americkém dialogu o problémech omezení zbraní dost mnoho problémů, které si vyžadují neodkladné řešení, a nynější administrativa už prostě nemá na to čas. Zbývá jí přesně jeden rok, a v lednu příštího roku postoupí Barack Obama své funkce nově zvolenému americkému prezidentovi. S každým dnem se bude Obama a jeho administrativa brát stále více jako „chromé kachny", podotkl Baťuk.
A s novou administrativou bude rozhovor možná detailnější. A favorité předvolebního zápasu v USA prohlašují, že jsou na něj připraveny. Například, hlavní uchazečka o úřad prezidenta za Demokratickou stranu Hillary Clintonová podotkla, že nevylučuje nový „restart" v vztazích s Ruskem v závislosti na tom, co tím získají Spojené státy.
