„Zesílení vojenského působení Ruska v Sýrii rozděluje spojence Washingtonu na Blízkém Východě — některé země začínají vidět nutnost spolupráce s Kremlem, který podporuje režim Bašára Asada," píše vydání.
Z pohledu WSJ takové změny komplikují už tak složitou diplomatickou situaci: životně důležití partneři zujímají diametrálně rozdílné pozice jeden vůči druhému v rozhodujících chvílích.
Ty země, které se nejaktivněji vložili do povstání proti Bašáru Asadovi — zvláště Turecko, Saudská Arábie a Katar, vyzvaly syrskou opozici, aby nesouhlasila během jednání s žádnými ústupky a pokračovala v boji.
Ovšem takové země jako Egypt, Jordánsko a SAE jsou naopak připraveny přiznat roli Moskvy v Sýrii a poukázaly na nutnost těsnější spolupráce s Kremlem v tomto směru.
„Podle výsledků našich jednání s ruskou stranou jsme pochopili, že jejím hlavním úkolem je boj s teroristickými organizacemi. Podporujeme jakákoli mezinárodní úsilí namířená na vykořenění terorismu v Sýrii," řekl v pondělí ministr zahraničních věcí Egypta Sameh Shoukry.
„Musíme jednat společně a všechny naše regionální neshody nechat stranou," řekl korunní princ SAE Abu Dabí Mohamed Al Nahyan, s nímž se hlava MZV Ruska Sergej Lavrov setkal během minulého týdne.
Trvalé spojení s Moskvou za účelem posuzování analogických činností udržuje kromě toho i Izrael.
Někteří analytici a diplomaté si myslí, že se čím dál více spojenců USA přiklání na stranu Ruska, jelikož jsou zklamaní pozicí administrativy Baraka Obamy v otázce Sýrie.
„Mnoho zemí Blízkého Východu říká: uběhly čtyři roky a USA udělali v Sýrii akorát chaos, nebo neudělali vůbec nic," komentuje situaci Faysal Itani, vedoucí vědecký pracovník Atlantické rady (Atlantic Council). Nyní tyto země věří tomu, že Rusko zaujalo v této situaci pozici dospělého člověka, dodává.
Nicméně během posledních několika měsíců syrská armáda s pomocí ruského letectva vyčistila Latákii od ozbrojenců a vytěsnila je k turecké hranici.
