Krejčí: Když Británie vystoupí z EU...

Předseda Evropské rady Donald Tusk a premiér ČR Bohuslav Sobotka posoudí v Praze problém migrace a dohodu mezi Velkou Británií a EU. Proč je Česko připravené souhlasit s podmínkami Angličanů, včetně omezení sociální pomoci přistěhovalcům z jiných zemí Evropy, a Polsko je proti?

Otázka Sputniku pro ředitele Institutu globálních studií Univerzity J. A. Komenského v Praze, profesora Oskara Krejčího.

Oskar Krejčí: V posledních měsících se situace v EU dramaticky mění. Vidíme takzvanou „germanizaci", kdy ve všech otázkách vítězí německý názor. Ano, ekonomika Německa je nejsilnější. Jde však o to, že instituce EU od začátku byly a nadále zůstávají neschopné rychle reagovat na důležité výzvy stojící před Unií. Mluvím o samotné Evropské komisi, o Evropském parlamentu. A Německo, které na sebe vzalo roli lokomotivy, dělá chyby — jednu za druhou. Takovou chybou je, myslím si, zvolení Donalda Tuska jako prezidenta EU — člověka nesamostatného, úplně závislého na těch, kdo definují evropskou politiku. Když povede rozhovory v Praze o dohodě s Velkou Británií nebo migraci, bude reprezentovat pozici Německa a Bruselu, nebude ani trochu reprezentovat polské zájmy nebo zájmy „Visegrádské čtyřky". Ano, Spojené království oznámilo své podmínky pro další setrvání v EU, ty jsou známé. Existují ovšem otázky. Například není jasné, co je míněno pod zesílením role národních parlamentů zemí nepatřících do eurozóny? Nebudou tím poškozeny zájmy „Visegrádské čtyřky"? Tady nám Tusk není pomocník. Podobně jako nepomohl v otázce povinných kvót na příjem běženců.

Sputnik: Je známo, že Česko je připravené ke všemu, jen aby udrželo Velkou Británii. Je připravené zavřít oči před diskriminací evropských přistěhovalců na ostrově. Ale Polsko si nepřeje, aby krátily sociální výhody těchto občanů. Proč se pozice Česka a Polska neshodují?

Vše je velmi jednoduché. Podle dat sčítání lidu z roku 2011 připadalo na více než 56 milionů obyvatel Anglie a Walesu 572 tisíc Poláků. Poláci svým počtem předběhli dokonce původní obyvatele Británie — Velšany. Česká obec je mnohem menší, jenom 40 tisíc lidí. Odtud vycházejí různé pozice obou zemí v otázce dohody mezi EU a Velkou Británií. Ale i Česko i Polsko jsou pro to, aby Angličané zůstali v Unii. Budou hledat kompromis. Konec konců si myslím, že se žádná strašná tragédie nestane, pokud se nepodaří dohodnout se. Po překonání prvotního „šoku" bude EU dál pokračovat ve své existenci bez Velké Británie.

Podmínkou Britů je, jak se ukazuje, absolutní suverenita v rámci EU: vlastní měna, nová migrační pravidla, sociální ohraničení pro přistěhovalce z EU, osvobození od povinnosti pomáhat při finančních krizích v eurozóně. Chtěli by Češi takové výhody?

Ano, každá z 28 zemí by si o takových výhodách nechala zdát. My jen nedisponujeme takovým potenciálem jako Británie, abychom mohli klást ultimáta. Ovšem, ještě jednou opakuji: EU se nerozpadne, pokud Anglie odejde. Ale odchod Francie nebo Německa Unie nepřežije.

Ukazuje se, že v Evropské unii jsou si všichni rovni, ale někteří rovnější…

Jistě. Uvnitř EU jde proces socializace, kdy se malé země přizpůsobují normám formovaným Německem a Francií, přičemž často odevzdávají část národní suverenity. Musíme se s tím smířit, je to poplatek za eurointergraci, kterou jsme si sami vybrali.

Zůstane Británie v sestavě EU? Jaká je Vaše prognóza?

Pokud se situace okolo běženců ještě zhorší, tak ji na 100 % ztratíme, což bude cena za neúspěchy migrační politiky Německa. Vše bude ještě záviset na těch, kdo formují veřejné mínění na ostrově. Svůj názor vyjádří Britové v referendu 23. června.