Letošní růst obranných výdajů v EU má činit 8,3 %. Během dvaceti posledních let evropské státy tyto výdaje snižovaly, avšak nyní hodlají znovu aktivně rozvíjet své vojenské programy. Rychleji než ostatní zvyšují tyto výdaje země Střední a Východní Evropy: Česko, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko a Slovensko. Tyto státy hodlají zvýšit své obranné rozpočty v roce 2016 o 19,9 %, praví se v zprávě.
V Jihovýchodní Evropě, tedy v Bulharsku, Chorvatsku, Kypru, Rumunsku, Srbsku a Slovinsku, se vojenské výdaje mají zvýšit o 9,2 %, kdežto v západoevropských zemích o 2,7 %. Jenom Itálie, Řecko a Švédsko nehodlají změnit rozpočtové výdaje na obranu, i když Švédsko plánuje toto zvýšení po roce 2016, informuje vydání s odkazem na uvedenou zprávu.
Další příčinou zvýšení vojenských výdajů je záměr čelit teroristickým útokům. Dokonce když se „hrozba ze strany Ruska sníží," budou evropské země i nadále zvyšovat vojenské rozpočty kvůli nestabilní situaci na Blízkém Východě a neschopnosti USA urovnat konflikty, píše Defense News.
Rusko nejednou prohlásilo v reakci na obvinění z „agrese," že pouze odpovídá na akce Západu. Expanze vojenské infrastruktury NATO na východ stále roste a nutí Moskvu k podniknutí odvetných opatření. Loni v prosinci pozvala aliance Černou Horu, aby se stala 29. členkou NATO. Jak prohlásil na to tiskový tajemník prezidenta Ruska Dmitrij Peskov, Moskva hájí vlastní bezpečnost a pouze udržuje paritu zájmů se Západem.
