Podle autora článku, blízkovýchodního zpravodaje listu Patricka Cockburna, má americký prezident ostrý čich pro pokusy zatáhnout ho do lokálních konfliktů a nesvárů.
Syrský konflikt dosáhl kulminačního bodu, poznamenal novinář.
Syrské ozbrojené síly za podpory ruských bombardérů úspěšně útočí v provincii Aleppo a postupují na sever směrem k turecké hranici.
Přitom Turecko již několik dní ostřeluje pozice syrských Kurdů. Ankara je obviňuje z nedávného teroristického útoku a vyhrožuje pomstou v podobě vojenské intervence do Sýrie.
Donedávna spočívala politika Turecka a rovněž Saúdské Arábie vůči Sýrii hlavně z planých hrozeb a nafoukanosti, ale podobný přístup hrozí nebezpečnými následky, píše dál Cockburn.
Existuje reálná hrozba, že se tyto země odhodlají v té či jiné míře k vojenské operaci v Sýrii, dokonce nehledě na to, že Rusko a USA jsou proti.
V pátek mluvil Barack Obama 80 minut po telefonu s tureckým prezidentem. Cockburn má za to, že se americký prezident snažil přesvědčit Erdogana, aby projevil zdrženlivost.
V průběhu rozhovoru s Erdoganem Obama poznamenal, že syrští Kurdové nesmějí využít vítězství syrské armády na severu země pro vlastní cíle a uchvátit větší území.
Nicméně si Washington absolutně nepřeje nechat syrské Kurdy kvůli Ankaře, domnívá se Cockbun.
„Víc než před rokem Američané pochopili, že Turci nehodlají uzavřít hranici se Sýrií před bojovníky IS a dalšími džihádisty. Proto rozhodli Američané, že ji uzavřou z jiné strany s pomocí syrských Kurdů," vysvětluje spolubesedník autora, bývalý diplomat. A tento plán může být brzy uskutečněn.
Cockburn připomíná, že Obama, nehledě na nátlak z Erdoganovy strany, nezatáhl USA do přímého konfliktu.
Jedna z hlavních příčin tragického konce amerických vpádů do Libye, Iráku a Afghánistánu spočívá v tom, že byly ospravedlňovány nutností zaútočit na nepřítele obviněného ze všech smrtelných hříchů kvůli podpoře příliš vychválené, údajně umírněné opozice, která ve skutečnosti neexistovala.
