Guardian vysvětlil, proč Ukrajina potřebuje Rusko jako nikdy předtím

Ubránit ukrajinskou ekonomiku před krachem se dá pouze obnovením přerušených vztahů s Moskvou, píše na stránkách The Guardian ukrajinský profesor Nikolaj Petro.

Kyjev, který nechce přiznat zhoubnost své „neuvážené" politiky evropských půjček, rád obviňuje ze svých ekonomických neštěstí Rusko. Ale skutečnou příčinou ekonomického úpadku země je zřeknutí se spolupráce s Moskvou.

Dnes potřebuje Ukrajina Rusko jako nikdy předtím, je přesvědčen profesor politických věd Rhode Islandské univerzity Nikolaj Petro. „Poněvadž Ukrajina vážně riskuje, že neuspěje jako stát, má Kyjev přiznat, že ekonomické přežití závisí na Moskvě a nikoli na Západu," uvádí The Guardian profesorův názor.

Prezident Petro Porošenko slavnostně blahopřál v lednu Ukrajincům ke skončení první zimy bez ruského plynu. Místo toho se Ukrajina zahřívala evropským palivem, které, jak s hrdostí poznamenal ukrajinský prezident, přišlo státní pokladnu na částku o 30 % vyšší než cena ruského.

Toto blahopřání výstižně odráží hlavní problém ukrajinské ekonomiky: ideologickou volbu ve prospěch přerušení všech vztahů s Moskvou, která po celé dějiny byla velkým obchodním partnerem a hlavním investorem Ukrajiny, připomíná autor.

Za méně než rok klesla životní úroveň na Ukrajině o polovinu, národní měna ztratila 350% své hodnoty, inflace dosáhla 43 % — uvádí ukrajinská neštěstí The Guardian. Nicméně vláda tvrdošíjně pokračuje ve své „sebevražedné politice."

V roce 2014 přišlo ukrajinské obranné a letecké odvětví po zrušení smluv s Ruskem o 80% svých příjmů. Zrušením spolupráce s ruskými bankami Kyjev také zrušil přítok investic, jež byly do určité míry zárukou ekonomické prosperity země.

Ukrajinská vládnoucí elita dosud dovedně odpoutávala pozornost obyvatel od svých ekonomických chyb tím, že ze všeho vinila Rusko. Ukrajinští lídři se často odvolávají na „anexi" Krymu a povstání na východě země jako na příčiny pádu HDP.

Tyto události sice uškodily ukrajinské ekonomice, ale jejich následky byly značně prohloubeny politikou samotné ukrajinské vlády, píše autor.

Místo toho, aby se pokusila zachovat celistvost země a zdůraznit, že rusky mluvící regiony Východní Ukrajiny jsou součástí jednotného státu, vláda si přála potrestat obyvatele Východu za blízké vztahy s Moskvou a zrušila s nimi hospodářské styky.

Zničení průmyslové základny země, která byla soustředěna hlavně na východě země, změnilo poměr sil: ekonomický a politický vliv se zkoncentroval v západních regionech. Dovolilo to umlčet nesouhlasné s vládním kursem.

Vládnoucí elita podporuje pocity krize, čímž ospravedlňuje svůj pobyt u moci v očích obyvatel. Jenže není jasné, jestli tato strategie stihne něco vynést dřív, než ekonomika definitivně zkrachuje.

Západ nemůže podpořit tuto politiku, míní Petro. Bez ohledu na politické sympatie, nesmí se žádná západní vláda smířit s tím, jak ukrajinské úřady záměrně zbídačují obyvatelstvo kvůli politickým výhodám. Riziko přeměny Ukrajiny v zbankrotovaný stát, a jako následek další příval běženců do Evropy, je příliš velké.

Nejúčinnější způsob jak se tomu vyhnout, je přiznat, že ekonomické přežití Ukrajiny nezávisí na západních půjčkách, ale na obnovení ruských investic, shrnuje na závěr autor článku.