FT: NATO se obává, že se Černé moře stane „ruským jezerem“

Dva měsíce před summitem NATO ve Varšavě se mnozí členové Severoatlantické aliance obávají, že Rusko zvýší vojenskou přítomnost v Černém moři, píše list The Financial Times.

„Říkal jsem mu (generálnímu tajemníkovi NATO Jensu Stoltenbergovi — red.): „V Černém moři téměř nejste. Stalo se prakticky ruským jezerem. Nebudeme-li jednat dnes, dějiny nám to neodpustí," uvádí list slova tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který promluvil v Istanbulu k náčelníkům generálních štábů balkánských států.

Vojenský výbor Aliance se dlouhou dobu snažil tlumočit vedení NATO znepokojení ohledně tak zvané strategie omezení a zákazu vstupu a manévrů (A2/AD). Rusko, podle mínění členů výboru, vytváří oblasti vojenské síly, jež přesahují jeho hranice, a tím může Moskva připravit Alianci o možnost manévrů u hranic NATO.

V Alianci se domnívají, že základním kamenem této strategie je rozmístění lodí v Černém moři a jejich vyzbrojení okřídlenými raketami Kalibr, uvádí list.

„Černé moře je velmi zranitelné. Rusko se vrací ke hře, kterou vedlo v letech studené války, a také před ní. Podstata této hry spočívá v pohledu na Černé moře jako na něco jako ruské jezero," domnívá se ředitel mezinárodního analytického střediska Jonathan Eyal.

O nutnosti posílení pozic NATO v Černém moři mluvil rovněž ukrajinský prezident Petro Porošenko. Kyjev schválil návrh Rumunska na sestavení v rámci Aliance samostatné černomořské flotily.

Pobyt bitevních lodí nečernomořských států na Černém moři je dnes omezen termínem, stanoveným Konvencí z Montreux roku 1936. Za černomořské státy se pokládají od této doby Turecko, Rumunsko, Bulharsko, SSSR (po roce 1991 Rusko, Ukrajina a Gruzie). Vojenské lodě zemí NATO přitom pravidelně vstupují do jeho vod za účelem cvičení.