Noviny dospívají k tomuto názoru na základě výsledků zasedání ministrů zahraničí a náčelníků generálních štábů zemí NATO, jež se konalo 19-20. května v Bruselu. Zástupci Německa a Francie trvali na sblížení s Moskvou a svolání Rady Rusko-NATO souběžně s červencovým summitem Aliance ve Varšavě, zatímco ostatní členové NATO pohlížejí na tento nápad skepticky.
„Slovní válka" mezi NATO a Moskvou je „stále víc znepokojivá a agresivní," píše FT. NATO plánuje vážné posílení svého východního křídla, na což Moskva reagovala slibem příslušné odpovědi. Britský generál Richard Shirreff navíc tento týden prohlásil, že válka s Ruskem může vypuknout do roku. Aliance teď dostala „záchvat sebepitvání" ohledně toho, je-li třeba uvolnit situaci, komentuje list.
Britský ministr zahraničí Philip Hammond ostře zkritizoval v rozhovoru s FT Shirreffova slova a označil je za „nezodpovědná."
„Toto prohlášení je nadmíru spekulační a provokační. Obávám se, že souvisí se snahou upoutat na sebe maximální pozornost," řekl Hammond. Prohlásil rovněž, že dialog je nejlepším způsobem odvrátit „nadměrně ostrou reakci" Moskvy na novou strategii NATO.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zase prohlásil, že se Aliance snaží vyhnout „neporozumění a mylným interpretacím" ve vztazích s Ruskem, aby „se situace nevymkla kontrole."
Zástupci Západu mnohokrát hovořili o hrozbách ze strany Ruska. Právě tím aliance vysvětluje nepřetržité stupňování sil ve východní Evropě. Na začátku května například šéf Pentagonu Ashton Carter prohlásil, že NATO zvažuje možnost rozmístění čtyř praporů v pobaltských zemích a Polsku. Ruské vedení neustále zdůrazňuje, že Moskva si nepřeje stupňování konfrontace, je ale připravena adekvátním způsobem na akce Západu reagovat.
