Dmitrij Danilov: Původně se americké sankce lišily od evropských větší tvrdostí a tím, že se týkají nejen ruských ekonomických agentů, ale i finančních, ekonomických agentů třetích zemí, které nemohou podle amerického zákona podnikat se společnostmi z Ruska. To znamená, že se také dostanou pod sankce. Ačkoliv to bylo dávno jasné, dosud se toto opatření neprojevovalo. Teď ho USA přijaly vůči velké české společnosti, což bude nepochybně precendentem.
USA ukazují, co se může stát, jestliže Evropané začnou zmírňovat nebo budou chtít úplně zrušit sankce. Je to naprosto jasný signál z Washingtonu Evropě, evropskému byznysu, kterému dávají najevo, že není svobodný vůči politickým rozhodnutím USA, zákonům „velkého bratra".
Přitom se to děje ve chvíli, kdy se zastavilo jednání o transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic. Je vidět, že se Američané rozhodli takovým způsobem ukázat Evropanům své výslovné přání posunovat se směrem k dohodě o volném obchodu s Evropou.
Ale pro Evropskou unii to teď není výhodné, a proto se USA snaží zachránit americko-evropskou spolupráci. Pro odcházející Obamovu kancelář to byl jeden z hlavních úkolů — vyvážení zájmů Ameriky a Evropy, na dosažení tohoto vyvážení záleží velmi, velmi mnoho. Zkrátka, nelze tvrdit, že situace kolem sankcí proti české společnosti se týká pouze ekonomiky. Zdá se mi, že je zde velmi vážná politická motivace.
Názor autora nemusí shodovat s názorem redakce
