Moskva například pomáhala Washingtonu v boji s terorismem tím, že zabezpečila vedenou USA koalici v Afghánistánu materiálně-technickou pomocí a výzvědnými údaji za účelem připravení Talibánu o moc.
Avšak několik měsíců po zahájení spolupráce s Ruskem v Afghánistánu oznámil Bílý dům vystoupení ze smlouvy o PRO a pak prohlásily USA, že přijmou v roce 2004 do NATO baltské státy, poznamenal autor článku.
Oranžová revoluce na Ukrajině způsobila zvrat v americko-ruských vztazích. Jak píše WP, odsoudil ruský prezident americkou vládu za zasahování do ukrajinských voleb s cílem podpory Viktora Juščenka, který byl pro Západ vhodnějším, a také s cílem oslabení vlivu Moskvy. Další ránou byl vpád NATO do Libye v roce 2011 a smrt Muammara Kaddáfiho: ruský prezident označil tenkrát akce Aliance za „hrubé narušení" mezinárodního práva.
V souvislosti se situací na Ukrajině a rozpory ohledně Sýrie se vztahy mezi Ruskem a USA dají dnes označit za „napjaté," praví se v článku. Bývalí američtí úředníci, s kterými si promluvil autor, nemají za to, že jde o „novou studenou válku," přitom někteří vyslovili znepokojení ohledně běžného stavu vztahů mezi USA a Ruskem, napsal na závěr novinář z The Washington Post.


