Ruská společnost byla nucena přijmout toto rozhodnutí v důsledku toho, že polský protimonopolní výbor namítl proti založení společného podniku Gazpromu a pěti velkých evropských společností, připomíná list.
Gazprom nechtěl zrušit projekt a rozhodl, že bude v něm pokračovat samostatně. Společnost má za to, že evropští partneři přece jen najdou způsob jak „přispět vlastním přínosem."
Bývalý bulharský velvyslanec v Rusku Ilijan Vasilev se domnívá, že nápad ohledně samostatného financování projektu hraničí s „přílišným optimismem" s ohledem na finanční stav Gazpromu.
Tato situace spolu s prosazováním Tureckého proudu svědčí, že exportní politika ruské společnosti je ovlivněna spíš geopolitickými než komerčními úvahami, praví se v článku. Iniciativy Gazpromu mají za cíl především zbavení Ukrajiny statutu tranzitního státu do roku 2019, kdy vyprší termín smlouvy s Kyjevem.
Tento názor sdílí eurokomisař pro energetiku Maroš Ševkovič, který označil výstavbu plynovodu za „svého druhu trest" pro Ukrajinu. Podle jeho mínění odporuje Severní proud 2 tomu, čeho chce dosáhnout EU založením nového energetického svazu.
Projekt Severní proud 2 předpokládá výstavbu dvou linek plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubických metrů plynu ročně od ruského pobřeží přes Baltské moře do Německa. Gazpromu by patřilo 50 % projektu, evropským společnostem OMV, BASF, Engie, Shell, Uniper (vyčleněna z E.On) po 10 %. Nový plynovod má být postaven vedle Severního proudu.
Partneři Gazpromu oznámili dříve založení společného podniku německému a polskému protimonopolnímu regulátoru. Německo projekt schválilo, Polsko vyslovilo koncem července své námitky. Na začátku srpna informovali partneři o odvolání oznámení v Polsku.
