V úterý, během parlamentních debat, ministr zahraničních věcí Velké Británie Boris Johnson prohlásil, že odpůrci války v Sýrii musí uspořádat protestní akci před Ruským velvyslanectvím v Londýně v souvislosti s politikou Moskvy. V nekomerční organizaci Stop the War, kterou ministr vyzval, aby vyšla na demonstraci, odmítli provádět takovou akci, protože to podle názoru zástupců hnutí zvýší růst „hysterických a šovinistických nálad" proti Rusku.
„Představte si, jak by byla znepokojena společnost, kdyby Kreml vyzval Rusy, aby protestovali u britského velvyslanectví v Moskvě. Už jsme viděli několik oficiálních protestů u velvyslanectví Velké Británie v Teheránu. Nebyla to příjemná podívaná, a co je ještě důležitější — pokazilo to vztahy na dlouhou dobu", píše Dejevská.
Odbornice vysvětluje agresívní Johnsonovu rétoriku složitostí úkolů v domácí politice, s nimiž se ministr setkal kvůli situaci v Sýrii.
„On (Boris Johnson) musí bránit vládní linii před palbou ostrých výzev k zahájení bojových akcí v Sýrii — plánu, který členové parlamentu odmítli před třemi lety. Pravděpodobně toto rozhodnutí způsobilo tu zoufalou situaci, kterou teď vidíme na východě Aleppa", uvádí komentátorka.
V situaci, kdy návrh na zavedení bezletové zóny nad Sýrií byl odmítnut jako příliš riskantní kvůli potenciální srážce ruského letectva s letadly NATO, jediné, co zbývá britskému ministrovi, je vyhrožování Rusku mezinárodním tribunálem. Kromě toho, Johnsonova slova znějí dvojsmyslně vzhledem k plánům premiérky Theresy Mayové, aby britská vojska odstoupila od uplatňování Evropské úmluvy o lidských právech. Tato dvojsmyslnost má za úkol rétorikou zamaskovat neschopnost nebo neochotu jednat, dodává Dejevská.
