Mluvka je poklad pro špiona: jak Čína ohrožuje obranyschopnost USA

Minulý týden Komise pro monitoring otázek ekonomie a bezpečnosti ve vztazích USA a Číny předložila svou výroční zprávu. V ní je uvedeno 20 doporučení Kongresu, co je třeba upravit ve vojenské a ekonomické politice USA. Ačkoliv k ničemu nezavazují, slouží jako dobrý indikátor nálad části americké politické elity.

Komise se obává rostoucí vojenské síly Číny. S cílem uhájit své zájmy může použít i sílu. Tianxia se přitom rozvíjí i díky americkému průmyslu a předním technologiím.

Outsourcing výroby do Číny ohrožuje obranyschonost USA

Komisi znepokojuje rozsáhlý outsourcing americké průmyslové výroby do Číny. GAO (Všeobecný úřad pro kontrolu rozpočtu) USA musí zhodnotit, jak ovlivní snížení vojensko-průmyslové základny uvnitř země její obranyschopnost a připravenost vést válku.

Nehledě na nadvýrobu ocele, hliníku a uhlí, Čína nepospíchá s uzavíráním svých podniků, jak slibovala. Naopak, Tianxia dumpinguje a exportuje přebytky a tím trpí americké podniky.

Úpadek ocelářského průmyslu USA povede k tomu, že Američané budou muset nakupovat nejdůležitější komponenty pro své vojenské zařízení právě v Číně. Ale ty nevynikají kvalitou. Dokáží USA vyrábět zbraně podle posledních technických vymožeností?

Je zajímavé, že ve stejné době Národní výbor pro americko-čínské vztahy společně s consultingovou společností Rhodium Group uveřejnil svůj referát s analýzou historie přímých investic mezi dvěma zeměmi v letech 1990 — 2015. Reálná částka investic může dvakrát až čtyřikrát převyšovat oficiální statistiku.

Podle údajů výboru za 25 let USA uskutečnily 6700 přímých investic do Číny v hodnotě 228 miliard dolarů. Ministerstvo obchodu USA se přidržuje částky 75 miliard dolarů a Čína —70 miliard dolarů. Čínské přímé investice do USA hodnotí Rhodium Group částkou 64 miliard, Ministerstvo obchodu USA — 15-21 miliard a čínská strana — 41 miliard dolarů. A v roce 2015 poprvé Číňané investovali do USA více.

Zákaz kupovat americké společnosti

Tím, že Čína kupuje americké společnosti, dostává se ke špičkovým technologiím, které pak využívá k vojenským cílům. Proto je třeba zakázat čínským státním společnostem, aby kupovaly nebo jiným způsobem získávaly kontrolu nad americkými firmami, domnívají se američtí odborníci.

V první řadě je třeba chránit práce USA v oblasti umělého intelektu, bezpilotních systémů a automobilů a také oblast polovodičů. A obchodní a finanční státní úřady USA musí přijímat dostatečné množství pracovníků, ovládajících čínštinu, kteří mohou ohodnotit, do jaké míry odpovídá čínská ekonomická a obchodní politika dvoustranným a mnohostranným závazkům země, včetně pravidel WTO (Světové obchodní organizace).

Peking vytvořil unikátní ekosystém, kde v centru ekonomiky stojí vláda, a státní kontrola se vztahuje jak na státní, tak i soukromé společnosti. K tomu jsou využívána různá opatření, včetně finanční podpory, politických vztahů a mimoprávní kontroly.

To znamená, že ekonomická činnost absolutně všech čínských společností podporuje státní cíle a politiku. To se týká v první řadě čínských společností, které pracují ve strategicky důležitých odvětvích.

Když čínská státní společnost získá kontrolu nad americkou společností, bude využívat její technologii a pozice na trhu ve prospěch Číny a ke škodě národní bezpečnosti USA.

Buď opatrný!

Komise došla k závěru, že Čína provádí aktivní kampaň průmyslové špionáže v amerických firmách. Aby získala přístup k jejich intelektuálnímu vlastnictví, znehodnotila a potom koupila tyto společnosti, Čína využívá jak kybernetickou špionáž, tak i agenty.

V posledních letech Čína klade důraz na agenturní práci a aktivně verbuje ty, kteří mohou poskytnout užitečné informace. USA nemají jasnou strategii, jak proti tomu bojovat. Zatím to řeší pouze občasnými ukázkovými tresty pro čínské průmyslové špiony.

Názor autora nemusí shodovat s názorem redakce