NI vysvětlil, proč se Amerika snaží „vládnout světu“

Existují všechny důvody pro předpoklad, že zahraničně-politické iniciativy nové americké vlády narazí na tvrdý odpor amerických elit, přesvědčených, že USA musí zůstat jediným „centrem síly“ současného světa.

Proto nový prezident a budoucí ministr zahraničních věcí USA se budou muset v první řadě „utkat" s vlastními diplomaty a poradci, předpokládají komentátoři The National Interest Aaron David Miller a Richard Sokolský.

Role „světového policisty" vyčerpala Ameriku a unavila Američany, domnívají se autoři článku. Zástupci nové vlády to dobře vědí, ale „hlas lidu" nebude stačit k tomu, aby se změnil poměr ve prospěch domácí politiky. Podle názoru Millera a Sokolského politický isteblishment, včetně zkušených kariérních diplomatů, bude proti novému uspořádání priorit.

Zástupci politické elity USA jsou přesvědčeni: nelze sedět na místě, je třeba něco dělat. Autoři se domnívají, že podobná „touha po akci" má často katastrofální následky.

„Snaha Ameriky všude řešit problémy, ať vznikly kdekoliv, inspiruje, a někdy zásah Ameriky dokonce mění situaci k lepšímu. Ale v poslední době nadbytečná aktivita Washingtonu má stále častěji katastrofální následky. Především se to týká Blízkého Východu", píší komentátoři.

V článku se uvádí, že příčinou podobné „hyperaktivity" je přesvědčení amerických politiků, že Spojené státy jsou dostatečně silné, aby mohly „všude nacházet strašidla a vítězit nad nimi". Ale jak ukázala zkušenost kampaní v Afghánistánu a Iráku, potenciál USA je velmi omezený.

Kromě toho se Američané prostoduše domnívají, že jejich chápání světa je „nejsprávnější". Snažíme se udělat alespoň něco, jelikož se nám zdá, že chápeme tento svět, ačkoliv v podstatě to tak není", uvádí se v článku. Autoři se domnívají, že Amerika by neměla dělat egyptskému vedení „přednášky o lidských právech" nebo prosit Izrael, aby uznal Palestinu. Výčitky na adresu Ruska jsou podle názoru komentátorů svědectvím naivního chápání světa, což je typické pro Washington.

Mýtus o výjimečném, nenahraditelném národu, vedle amerického „patentu na vedení", také nutí USA zvyšovat svou přítomnost i v nejvzdálenějších koutech planety a nabízet své služby tam, kde je zřejmě nikdo o pomoc neprosil. Ale postupné odstranění Washingtonu od mírového urovnání v Sýrii, ztráta vlivu na Blízkém Východě a v Asii ukazuje, že „poptávka" po americkém vedení klesá.

Miller a Sokolský varují novou vládu před „namyšleností mocných". Je velmi snadné si splést sílu se skutečnými dobrodinci a obyčejnou odpovědnost povýšit na výjimečnou misi národa", docházejí k závěru autoři článku.