Ukrajinský prezident Petr Porošenko chce uspořádat referendum o vstupu své země do Severoatlantické aliance. To je typický postoj ukrajinského establishmentu. Co říkáte na Porošenkův nápad?
Rozumím tomu, že ze strany ukrajinského establishmentu taková snaha existuje, ale domnívám se, že Ukrajina v současné době nedisponuje lidmi, kteří by mohli v této instituci rovnoprávně, fundovaně a zodpovědně spolupracovat. Současní političtí představitelé eventuálně lidé, kteří by mohli Ukrajinu v NATO reprezentovat, jsou příliš zatíženi současným rozporuplným stavem společnosti, který panuje na Ukrajině. Tím mám na mysli, v souvislosti s událostmi na východě Ukrajiny, jejich silně protiruské, nacionální a profašistické postoje, které by mohly v případě začlenění do struktur NATO převažovat v jejich myšlení a postojích, což by mohl velmi negativně ovlivnit samotnou existenci NATO.
Ostatně sami představitelé NATO jsou velmi střízliví, ne-li skeptičtí k možnostem vstupu Ukrajiny do NATO a také to dávají samotné Ukrajině dost významně najevo.
Co tedy Porošenka vedlo k prohlášení?
Navzdory tomu, podle čerstvého průzkumu Gallupova ústavu pouze 29 % Ukrajinců vidí v NATO ochranu. Co si o tom myslíte?
Částečně jsem na to odpověděl. Oněch necelých 30 % Ukrajinců jsou lidé, kteří se v daných vnitropolitických podmínkách umí či mohou orientovat, pohybovat a existovat. Zbytek občanů Ukrajiny žije v podmínkách, které, jak jsem výše poznamenal, jim nedávají možnost přemýšlet o věcech, které neřeší jejich každodenní problémy, tj. boj o přežití. Ostatně, ani názor českých občanů se nijak diametrálně ani procentuálně neliší od názoru Ukrajinců, když se u nás stále více projevuje tendence a tlak na vystoupení z této aliance. NATO totiž práci, ani chleba nikomu nezajistí.
Má země, která je zmítána občanskou válkou, právo požadovat členství v Severoatlantické alianci? Jak by se v této otázce měla zachovat Česká republika?
Mělo by se NATO i nadále rozšiřovat. Má to pro organizaci smysl?
Existence Severoatlantické aliance NATO již dávno ztratilo nejen svůj význam, poslání, smysl, ale i kredit. Proto se domnívám, že aktuální není otázka, zda se má NATO nadále rozšiřovat, ale spíše se zamýšlet když už ne o zrušení, tak o totální restrukturalizaci, reorganizaci a změnu myšlení a priorit její existence. NATO není samospasné, nedává žádné záruky, že ta která členská země se může NATO před jakýmkoliv nebezpečím zaštítit.
Jak to ostatně řekl generál Petr Pavel: učiň nejdříve pro svou obranu vše, co je v tvých silách, a teprve potom můžeš počítat s pomocí Aliance. Další rozšiřování NATO nepodporuji a zastávám názor, že by se mělo vrátit nejen do svých výchozích pozic, ale hlavně ke svým ideologicko-strategickým ideám, které vedly k jeho zrodu. Ty lze ještě akceptovat, všechny ostatní aktivity a současné pozice, které NATO v Evropě zastává, je daleko za charakterem a posláním Aliance. Nevytváří totiž stav bezpečí, ale naopak, podmínky pro vyvolání válečného konfliktu s Ruskem. A to je už naprosto nepřijatelné.
Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.