Mezi nimi byli i experti z King's College London a poradenské společnosti Ernst & Young, kteří ve svém výzkumu využili velký počet zdrojů a dokumentů včetně dokumentů samotné organizace, slyšení v americkém Kongresu, vládních údajů, novinových článků, novinářských vyšetřování, výzkumných zpráv think tanků a rovněž i rozhovorů s vládními úředníky a experty. Některé číselné údaje sice nadále zůstávají pouze orientační, nicméně můžeme vidět, že se realita velmi odlišuje od té, kterou si všichni běžně představují.

Islámské berně
Ve skutečnosti to však není úplná pravda. Navzdory rozšířeným představám pomoc od zahraničních sponzorů představuje pouze malou část rozpočtu a příjmy z únosů pro výkupné (západních nebo místních občanů) tvoří pouze 10-30 milionů dolarů. Příjmy z prodeje antických artefaktů jsou relativně malé — po vyrabování Palmýry a iráckých muzeí IS spíše než aby prováděla vlastní vykopávky, prodává povolení černým archeologům kopat na svém území.
A to vše kvůli tomu, že se Islámský stát zásadně odlišuje od většiny jiných teroristických skupin. Není totiž síťovou organizací, jejíž hlavní vlastností je buněčná struktura připravených teroristů. Islámský stát přímo kontroluje část území Iráku a Sýrie a vše co tam leží.
Dalšími příjmy jsou těžba a export přírodních zdrojů — hlavně uhlovodíků. V Iráku a obzvlášť v Sýrii se IS zmocnil velkého počtu vrtů a v roce 2016 těžba vynesla 200 až 250 milionů dolarů. Dalších 110-190 milionů dolarů Islámský stát získal prostřednictvím banálních loupeží místních obyvatel a konfiskace majetku etnických a náboženských menšin nebo Syřanů či Iráčanů, kteří od Islámského státu dokázali utéct (pochopitelně tento zdroj příjmů byl v roce 2014 znatelně vyšší a dosahoval 0,5-1 miliardy dolarů — tj. polovinu celého rozpočtu IS).

Není území, nejsou ani peníze
Tento obchodní model IS vyžaduje neustálou teritoriální expanzi a kontrolu nad materiálními a lidskými zdroji. Právě proto protivníci Islámského státu zvolili specifickou taktiku boje s touto skupinou. Například když se irácká vláda rozhodla v srpnu 2015 ukončit vyplácet sociální dávky v Mosulu a v dalších městech, které okupoval IS, mnozí ochránci lidských práv to označili za nelidský krok, téměř jako zřeknutí se vlastního lidu. V praxi takové rozhodnutí však vedlo k prudkému propadu výběru daní ze strany Islámského státu.
Nakonec hlavním úderem na rozpočet IS byla ztráta území ve prospěch irácké a syrské armády a rovněž Kurdů a Turků. Na listopad 2016 Chalifát přišel o 62 % iráckého území obsazeného v roce 2014 a 30 % syrského území. To vedlo k citelnému poklesu příjmů. Od roku 2014 rozpočet IS klesl víc jak dvojnásobně (podle maximálních odhadů ze 1,9 miliard na méně než 870 milionů dolarů). Osvobození Mosulu iráckou armádou dále sníží daňové příjmy IS.

Úsvit brzy nenastane
Nicméně i s 870 miliony dolarů Islámský stát zůstává nejbohatší teroristickou organizací na světě (pro srovnání roční příjmy irácké pobočky Al-Káidy se pohybuje mezi 70-200 miliony dolarů).
Co se války se Západem týče, tak jak se zjišťuje, velké sumy peněz vůbec nejsou zapotřebí. Útoky v Paříži stály pouze několik desítek tisíc eur. Proto i pokud IS utrpí porážku v Sýrii a v Iráku, tak nadále bude představovat hrozbu Západu. Vítězství nad Islámským státem a dalšími podobnými organizacemi nemůže být dosáhnuto na finančním nebo dokonce teritoriálním poli, ale na poli idejí. Západ musí překonat krizi duchovních hodnot a nabídnout svému obyvatelstvu myšlenku sounáležitosti, jež překoná romantiku džihádu proti „bezduchého Západu". Co to bude za myšlenku, je předmětem pro jinou studii.