Krátkozraká politika Washingtonu stále častěji nutí bývalé spojence USA k tomu, aby si hledali podporu u Moskvy. Třeba v roce 2014 se obrátil egyptský prezident Abdel Fattáh as-Sísí na ruské vedení se žádostí o nákup zbraní. Přitom až do roku 2014 byla hlavní dodavatelkou zbraní pro egyptskou armádu Amerika. Jak píšou autoři článku, příčinou podobné změny orientace se stala podpora Bílým domem egyptských islamistů.
Goldenberg a Smithová vytyčují rovněž kladnou dynamiku v dialogu mezi Moskvou a Ankarou. Sblížení obou zemí je spojeno podle jejich názoru se společným nepřijetím politiky USA vůči Damašku. „Obě země jsou velmi nespokojeny s přístupem Washingtonu k syrskému konfliktu", napsali autoři.
Podle Goldenberga a Smithové je upevnění pozice Ruska v tomto regionu spojeno s „těžkopádností" administrativy Baracka Obamy, která „propásla" vznik další regionální síly. „Arabské jaro" a velmi rychlá expanze IS, občanské války v Sýrii, Libyi a Jemenu se staly pro Washington „šokem", a „pomalý byrokratický systém" nebyl schopen včasně reagovat na četné výzvy regionální bezpečnosti, uzavírají autoři článku.