Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Příbuzní Admirála Kuzněcova: čeho je schopná nová čínská letadlová loď

© REUTERS / Stringer Čínská letadlová loď Šan-tung
Čínská letadlová loď Šan-tung - Sputnik Česká republika
Sledujte nás na
Druhá letecká loď vojenského námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády byla 26. dubna slavnostně spuštěna na vodu v přístavu Ta-lien. Stala se první lodí této třídy, postavenou čínskými odborníky od samého počátku, svými silami a za pouhé čtyři roky. Letadlová loď má ještě před sebou dostavbu na vodě, provozní zkoušky a státní přijetí.

K dnešnímu dni nemá nová loď oficiální název, je známý pouze typ — 001A a projekční název — Šan-tung. Utajené jsou i mnohé takticko-technické vlastnosti. Ovšem vojenští odborníci uvádějí, že 001A bude první skutečně bojovou letadlovou lodí čínského vojenského námořnictva. Její předchůdkyně Liao-ning byla využívána především ke školení letců palubního letectva a pro experimenty týkající se vytváření plnohodnotné letadlové útočné skupiny (LUS).

Vojáci čínského námořnictva - Sputnik Česká republika
Svět
Čína plánuje čtyřnásobné zvýšení počtu námořních pěšáků
Bratři Kuzněcova

Obě čínské letadlové lodě jsou nejbližšími příbuznými ruského těžkého letadlového křižníku (TLK) Admirál Kuzněcov. Liao-ning je vlastně modernizovaný sovětský TLK Varjag stejného projektu, zakoupený od Ukrajiny v dubnu 1998.
Původně měl být přestaven na ohromné plovoucí kasino, ale v roce 2005 se velení čínského vojenského námořnictva rozhodlo dát bojové lodi druhý život. Do flotily byl Liao-ning oficiálně přijat 25. září 2011.

„Svou stavbou je letadlová loď 001A prakticky identická Liao-ningu a tím pádem i Admirálu Kuzněcovovi", řekl RIA Novosti hlavní vědecký pracovník Institutu Dálného Východu RAV Vasilij Kašin. „Trochu se změnila konstrukce nadstavby a letových palub, ale to nic konkrétního neznamená. Zato nová loď má mnohem vyšší úroveň svého elektronického zařízení, než Liao-ning. Na Šan-tungu je postavena nová radiolokační stanice, komunikační a řídící systémy. Veškeré vnitřní vybavení je čínské výroby a nejmodernějšího typu".

Jedním z hlavních rozdílů mezi čínskými letadlovými loděmi a Admirálem Kuzněcovem jsou chybějící protilodní zbraně — ruský TLK má na své přídi startovací zařízení raket s plochou dráhou letu P-700 Granit („Žula").

Ve srovnání s originálním sovětským projektem mají čínské lodě slabší systém lodní PVO, která má v podstatě pouze protiletadlové raketové a dělostřelecké komplexy krátkého doletu.

Odborníci to však nepovažují za vážný nedostatek. Odmítnutí obrovských zbrojních systémů uvolnilo místo pro další palivo a střelivo pro palubní letectvo. Na palubě Šan-tungu se může nacházet až 36 těžkých stíhaček J-15 — čínské verze ruských Su-33.

„Teď se staví ještě jedna letadlová loď shodného typu, která bude spuštěna na vodu do roku 2021", řekl Vasilij Kašin. „Všechny tři lodě budou určeny pro vnitřní akce takzvaného prvního a druhého řetězu ostrovů, to znamená v mořích sousedících s čínskými teritoriálními vodami.

V podstatě letadlové lodě budou hrát obrannou roli v úzké spolupráci s pobřežním letectvem, vojsky pobřežní obrany a tak dále.

Kromě toho, tyto lodě mohou velice dobře pravidelně vztyčovat prapor v západní části Tichého oceánu. Letadlové lodě budou na dalekých plavbách doprovázet především torpédoborce s raketami s plochou dráhou letu typu 052D a fregaty typu 054A s protilodními zbraněmi. Čína vytvořila dost kvalitní letadlovou útočnou skupinu, vybavenou podle amerického vzoru".

Parní katapult

Třetí čínská letadlová loď, která se v současné době staví v šanghajských loděnicích, se bude lišit především parním katapultem. Na Kuzněcocovi, Liao-ningu a první lodi typu 001A se ke startu letadel používá trampolína, která „nadhazuje" letadlo po krátkém rozjezdu. Přitom stíhačka, pohybující se po palubě, nabírá rychlost pouze díky pohonu svých motorů.

Liaoning - Sputnik Česká republika
Svět
National Interest: Čínské letadlové lodě mohou „hodit rukavici“ námořnictvu USA
Tato metoda má řadu nedostatků. Především letadlo musí být před startem co nejvíce vylehčeno, aby nespadlo do vody. Proto stíhačky startující z „trampolínových" letadlových lodí často vylétají na bojové úkoly ne s plnou nádrží a s neúplnou bojovou zátěží.

Katapult přidá letadlu dodatečné zrychlení. Kromě toho, toto zařízení umožňuje zařazovat do lodní letky těžší letadla. Například americké palubní výzvědné letadlo E-2C Hawkeye s turbovrtulovými motory bez parního „nakopnutí" by se fyzicky nedokázalo dostatečně rozjet, aby vzletělo z lodě.

„Na třetí letadlové lodi si čínští vojáci jaksepatří nacvičí katapulty a řadu jiných perspektivních technologií a poté přistoupí ke stavbě úplně nové lodě", vysvětlil Vasilij Kašin. „O tom projektu se moc neví, ale už je jasné, že bude atomový a mnohem větší, než Liao-ning a Šan-tung.

Dokáže nést více stíhaček a pomocných letadel a podstatně déle plout. Právě tyto lodě budou využívány vojenským a politickým vedením ČLR k předvedení síly a bojového použití v jakémkoliv místě světového oceánu. Technické možnosti k vytvoření lodí takové úrovně Čína má."

SU-35 - Sputnik Česká republika
NI: Rusko se podělilo s Čínou o Su-35, ale jeho tajemství neprozradilo
Krýt pobřeží

Číně se daří udržovat vysoké tempo vojenského stavitelství díky stálému zvyšování obranného rozpočtu, který je i tak druhý největší na světě. Začátkem března oficiální zástupkyně Všečínského shromáždění lidových zástupců Fūin
informovala, že v roce 2017 se rozpočet Čínské lidové osvobozenecké armády zvýší o 7 % ve srovnání s minulým rokem a bude tvořit více než 1 bilion 78 miliard juanů (kolem 156 miliard dolarů).

Lví podíl prostředků určených k přezbrojování jde na vojenské námořní síly, zatímco pozemní vojska mají nejmenší prioritu.

Tento přístup svědčí o tom, že Čína cítí nebezpečí ze strany Tichého oceánu, kde už několik měsíců trvá zvyšování vojensko-námořní přítomnosti USA.

Zatímco stavba lodí, schopných čelit americkým útočným skupinám, probíhá v Číně více méně úspěšně, s dalekonosnými systémy protivzdušné obrany, které budou krýt pobřeží v případě hypotetického konfliktu, je situace zatím složitá.

Tento problém chce Čína vyřešit v nejbližší době — díky ruským protiletadlovým raketovým systémům.

Ve středu 26. dubna Federální služba pro vojensko-technickou spolupráci RF informovala o zahájení dodávek protiletadlových raketových systémů S-400 Číně. Připomeňme, že smlouva na nákup dvou pěchotních komplexů byla uzavřena v dubnu 2015, po několikaletém napjatém jednání. Čína se tak stala kromě Ruska první zemí, která má ve výzbroji protiletadlové raketové komplexy tohoto typu.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала