Zdá se, že se Turecko rozhodlo nejen skoncovat s Evropskou unií, do které se kdysi pokoušelo vstoupit, ale chce navázat plnohodnotné vztahy s Ruskem. Jak uvádí National Review, nehledě na předchozí neshody se v posledních měsících Erdogan a ruský prezident Vladimir Putin usmířili. Dva lídři se setkali na jednáních, na kterých se projednávala spolupráce v miliardách dolarů v oblasti energetických zdrojů, infrastruktury a jaderné energetiky.
„Zatímco turečtí a západní diplomaté a vojáci hovoří o důležitosti spolupráce, Erdogan u Turků vytrvale vytváří celkovou nenávist k Západu a zejména k NATO. Turecká vládní média vysílají své reportéry do Německa, aby před americkými vojenskými základnami strašnými hlasy informovali o tom, že NATO je sponzorem teroru. Ruský politolog a konspirolog Alexandr Dugin vystupuje v tureckém tisku mnohem častěji než americký velvyslanec," uvádí portál.
Autor článku podotýká, že dnes, kdy Erdogan konsoliduje svoji moc a vede Turecko od Západu k širšímu partnerství s Ruskem, problém USA nespočívá v tom, že Turecko může vystoupit z NATO, ale že tam zůstane. Rozhodnutí v NATO jsou přijímána na základě souhlasu, Turecko se může stát Trojským koněm, paralyzovat proces rozhodování a snižovat efektivnost aliance.
Jak uzavírá autor článku, Erdogan se domnívá, že přivádí k životu neporazitelnou strategii: pokud se mu dostanou prostředky tlaku na USA a Evropu, může z nich dostat kompromisy a zvítězit. Z druhé strany, pokud turecký vůdce získá od Putina nějakou odměnu, osobní nebo pro zemi, bude si myslet, že také vyhrál. Turecký prezident však nechápe, že obehrát Vladimira Putina se mu stejně nepodaří.
„Západ může sténat a naříkat nad ztrátou demokracie a sekulární moci v Turecku, ale tento vlak odjel už před deseti lety. Mnohem horší jsou pro Evropu a USA ty změny, které probíhají ve směru turecké zahraniční politiky," shrnuje National Review.
jkecal
