Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Od Delfína do Mrože: první ponorky ruské flotily

Sledujte nás na
Moderní ruské ponorky se podobají spíše obrovským obytným budovám: pohodlné kajuty, moderní bezpečnostní systémy, dokonce sauny a tělocvičny. Před více než stoletím nemohli námořníci ani snít o podobném pohodlí, zato ale měli veškeré důvody, aby se považovali za odsouzené k smrti, protože se každá plavba, dokonce zkušební, mohla stát poslední.

Jak vypadaly předrevoluční ponorky, jak se inženýr-amatér z fotoateliéru stal otcem celé podvodní ruské flotily, proč se severní „mroži" stali postrachem Černého moře? O tom všem se dozvíte z článku RIA Novosti věnovaného prvním ruským ponorkám, zvlášť ke Dni vojenského námořnictva.

První svého druhu

Nehledě na to, že za první ponorku, jež byla úředně přidělena k ruské flotile, je považován Delfín, byla téměř čtyřicet let předtím, v roce 1866, spuštěna z loděnic Baltského závodu na vodu zkušební ponorka Ivana Alexandrovského. Právě ta je podle mínění mnoha expertů matkou ruské podvodní flotily.

Ponorka třídy Šč - Sputnik Česká republika
Svět
V Baltském moři našli potopenou sovětskou ponorku
Je zajímavé, že si její tvůrce vydělával na život nikoli jako konstruktér, ale jako malíř a fotograf. Nápad na zkonstruování ponorky dostal vynálezce po návštěvě Anglie v roce 1853, když spatřil na vlastní oči mohutnou britskou flotilu, s kterou nemohla soupeřit ruská říše.

První spuštění v roce 1865 odhalilo spoustu chyb a nedostatků. Napravovali je až do roku 1866. Pak byla zahájena první ponoření. 14. září téhož roku si podvodní loď prohlédl car Alexandr II.

Ponorka Krasnodar - Sputnik Česká republika
Svět
Britská loď doprovodila ruskou ponorku v oblasti Lamanšského průlivu
Důkladné zkoušky svědčily o podstatných odchylkách od projektovaných parametrů. Změny učiněné Alexandrovským nepomohly. A v roce 1871 se ponorka prostě potopila během řádné série testů. Podařilo se ji vyzvednout pouze v roce 1873, jenže tento projekt již nikdo nebral vážně.

„Jediná, zato ale velmi podstatná přednost ponorky pana Alexandrovského oproti předcházejícím vynálezům tohoto druhu, spočívá v tom, že také sám neutonul, stejně jako ti, kdo se ponořili spolu s ním. Pan Alexandrovskij je na to právem pyšný," napsali o ponorce ve Sbírce námořnických článků a povídek z roku 1878.

Nehledě na neúspěch se vynálezce ještě nejednou pokoušel předložit své návrhy na budování podvodní flotily. Jenže vláda na to nereagovala. Samotný Alexandrovskij ke konci století zbankrotoval a zemřel v nemocnici pro chudé.

Delfín s tváří torpédoborce

Ponorka Delfín, známá také jako torpédoborec č. 150, se stala základním mezníkem v rozvoji ruské podvodní flotily. Právě na Delfínu cvičili první ruští námořníci na ponorce, a samotná technická řešení uplatněná ve vývoji lodě se stala základem mnoha budoucích ponorek.

Spuštění na vodu jaderné ponorky Kazaň - Sputnik Česká republika
Foto
Spuštění na vodu jaderné ponorky Kazaň
Delfín se měl původně stát domácí odpovědí na americké projekty ponorek, jež byly v oné době populární. Námořnický úřad, který nechtěl zaostat za zahraničními kolegy, založil v roce 1900 speciální komisi, která měla na starosti vybudování ponorkové flotily.

Jejími členy byly: starší pomocník ředitele loděnic Ivan Grigorjevič Bubnov, starší inženýr-mechanik Ivan Semjonovič Gorjunov a poručík Michail Nikolajevič Beklemišev. Později se tito lidé stali autory téměř všech ponorek této doby.

Komise pracovala na projektu „torpédoborce č. 113" za zachování přísného tajemství, v speciální tajné pracovně Zkušebního lodního bazénu. 5. července 1901 byl projekt schválen a několik dní nato dostal petrohradský Baltský závod objednávku na výstavbu. Kvůli šetření bylo rozhodnuto, že ponorka nemá být velkou.

Avšak nehledě na šetření a spoustu drobných nedostatků byl Delfín ukončen a v letech 1903-1904 úspěšně vyzkoušen na Baltu. Získal úředně status ponorky Ruské flotily jako „torpédoborec č. 150." Komise pak zahájila školení prvních námořníků na ponorce. Beklemišev osobně vybíral lidi s technickými znalostmi a nekuřáky, což bylo vzácné pro námořníky té doby. Ponorka se na jistou dobu změnila na učebnu.

Americká loď USS Ponce - Sputnik Česká republika
Svět
Vojenské námořnictvo USA vyzkoušelo laserovou zbraň v Perském zálivu. Video
K tragédii došlo 16. června 1904 během řádné hodiny u zdi Baltského závodu. Poručík Čerkasov, který dočasně vykonával povinnosti velitele, dva důstojníci a 33 členů posádky mělo vykonat ponoření na tříhodinovou dobu. Ale otvor se nezamkl a Delfín se potopil. Zahynul velitel a 23 námořníků. Za dva dny byla ponorka vyzvednuta a její oprava skončila pouze v listopadu.

Ale přece jen byla ponorka hotova. Koncem roku 1904 byl Delfín dopraven po železnici do Vladivostoku. Za rusko-japonské války strávil na moři 17 dní a vykonal osmidenní bojové tažení, což bylo považováno za téměř maximální dobu pro ponorky. Avšak skutečně zúčastnit se války se Delfínu nepodařilo.

V červnu 1916 byla ponorka přepravena do Murmansku, v srpnu 1917 vyškrtnuta ze seznamu lodí a ve dvacátých letech byl trup Delfína dán do šrotu.

„Mroži" pro Černé moře

Ponorky typu Mrož (Morž) se staly ještě jedním úspěšným projektem Ivana Bubnova. Série ze tří ruských ponorek postavených v letech 1911-1915 měla na rozdíl od svých předchůdců výbornou a mohutnou zbraň: dva přídní a dva zadní torpédová odpalovací zařízení z podniku G.A. Lesser a osm vnějších odpalovacích zařízení systému Dževeckého. Zařízení se nabíjela dvanáctí 450 mm torpédy vzorku roku 1912.

Morž, Ťuleň a Nerpa byly od počátku určeny pro Černé moře. Výstavba všech ponorek typu Mrož (Morž) byla zahájena 25. června 1911, přičemž část součástek trupu a zařízení byla zhotovena v Petrohradě a odeslána do Nikolajevu k definitivní montáži.

Nezvyklostí bylo, že se hlavní inženýr Bubnov a samotní námořníci nečekaně vzdali takové nezbytné pro ponorku věci jako vodotěsné přepážky. Dnes je to fakticky hlavní šance pro posádku, aby zachránila poškozenou ponorku a vlastní životy. Ale v oněch letech dali důstojníci přednost risknutí vlastní bezpečností, jen aby mohl velitel ze svého stanoviště pozorovat, co se děje v ostatních prostorech.

Ponorky daného typu se zúčastnily bojů První světové války v Černém moři a staly se jedněmi z nejvýkonnějších ponorek ruské flotily.

Nejmasovější Bars (Pardál)

Byl-li Delfín první ponorkou ruské flotily, pak ponorky typu Bars se staly prvním sériovým projektem a nejpočetnějším ze všech ruských projektů ponorek oněch let. Celkem bylo postaveno 24 těchto plavidel.

Projekt byl pátým a posledním dílem inženýra Bubnova. Vcelku se jen málo lišil od předcházejících Mrožů. Měl ale výkonnější motory a trochu delší trup.

Ale hlavní zvláštností byl fakt, že ministerstvo námořního loďstva udělalo z těchto ponorek faktický etalon pro celou domácí flotilu ponorek. Byly v nich shromážděny zkušenosti z předcházejících pokusů a nejpřednější technologie této doby.

Ponorky dosáhly vynikajících úspěchů za První světové války. Ponorka Vlk (Volk) potopila, například, pouze v prvním roce čtyři lodě o celkové prostornosti 9626 tun. A za Občanské války potopila ponorka Pantera anglický torpédoborec Victoria.

Dvě potopené ponorky tohoto projektu byly objeveny v roce 2009. Ponorka Jedinorog (Jednorožec) byla nalezena na dně Finského zálivu vědeckovýzkumnou lodí estonského Mořského muzea Mare. Švédští námořníci zase našli v Baltském moři v okolí ostrovu Gotska Sandön ponorku Gepard.

Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала