Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
ČR

V Praze navrhli zničení EU zevnitř. Názor

© AFP 2021 / Michal CizekIlustrační foto
Ilustrační foto - Sputnik Česká republika
Sledujte nás na
Lídři evropských pravicových stran protiimigračního směru v Praze uspořádali kongres frakce Evropského parlamentu Evropa národů a svobody (ENF). Během kongresu lídr francouzské strany Národní fronta Marine Le Penová oznámila, že Evropská unie „ztrácí dech“ a nastal čas, aby byl „zevnitř zničena“.

Akce se kromě Le Penové účastnil lídr nizozemské Strany pro svobodu Geert Wilders, evropský poslanec od italské Ligy Severu Lorenzo Fontana, zástupce Svobodné strany Rakouska Georg Meier a také členové nedávno na základě krajně pravicových stran vytvořené frakce Evropa národů a svobody (ENF) v Evropském parlamentu zastupující Polsko, Belgii, Velkou Británii a Německo. Kongresu se zúčastnil i předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura. V ulicích v té době proti sjezdu evropské pravice probíhaly demonstrace. Na čí straně je dnes veřejné mínění České republiky, na straně pravicových radikálů a antiislamistů nebo na straně jejich oponentů?

"Ano, popularita idejí pravicových stran, přesněji radikálně-pravicových populistických stran, je v Česku v posledních letech na vzestupu,“ komentuje pro Sputnik situaci pražský politolog a občanský aktivista Jan Miklas.

Miklas: Není to jen Česko, ale jedná se o celoevropský trend. Ten je silný zejména v prostoru středovýchodní Evropy od České republiky, přes Polsko, Pobaltí, Maďarsko až po Ukrajinu. Podíváme se tedy na úspěch SPD Tomia Okamury z širší perspektivy. Jedná se o kopírování celoevropského trendu antiislámského populismu a vzestup radikální pravice. Přičemž právě uprchlická vlna, která zasáhla západní Evropu, např. Německo, byla hlavním podnětem pro vzrůst a legitimizaci radikální pravice v celé Evropě, která byla dosavad stigmatizovaná spoluprací s příznivci krajní pravice (neonacismus, vyznavači výlučnosti bíle rasy). Ale nyní se mohli skrýt pod myšlenky hrozby islámské invaze a strhnout s sebou široké masy obyvatel, které spíš než touha po příklonu ke krajní pravici straší údajná hrozba islamizace Evropy. To samé lze vztáhnout i na SPD a jejich voliče. Většina stran typu SPD a jejich lídrů (např. Tomio Okamura) pragmaticky najela na antiislámskou vlnu a s její pomocí si vybudovala popularitu a svůj vlastní projekt. A vedle určitého typu voličů s příklonem k těmto typům stran s sebou vzala i skutečné pravicové radikály, kteří by jinak živořili na pokraji politického zájmu. Jestliže se zaměříme na otázku, proč se tato nálada šíří, jedná se spíše o módní trend. Je otázka, jak dlouho přetrvá, jelikož antiislámská vlna je dnes již zcela běžně podporovaná a zveličována nezávislými médii, které ale na druhou stranu oprávněně kritizují mainstreamová média kvůli „politické korektnosti", kdy se o určitém problému nesmí mluvit.

Ale když se skutečně zamyslíme nad podstatou problému…

Vlajka EU - Sputnik Česká republika
Názory
Babiš bude i po summitu EU držet pro migraci „české dveře zavřené“. Názor
Tak jím není islám, ale zcela zbytečná a agresivní snaha západních mocností o zasahování do vnitřních záležitostí islámského světa a účelové podpory tamních extrémistů, což jsme mohli vidět od americké podpory mudžahedínů v Afghánistánu proti SSSR až po zcela nesmyslnou podporu NATO teroristů v Libyi proti Kaddáfímu, nemluvě o skryté podpoře západu a Turecka teroristických skupin bojujících proti Assadovi v Sýrii. Hodně těchto zemí do té doby, než začalo západní vměšování, totiž mělo fungující multietnické a multináboženské režimy. Je to podobné, jakoby někdo na západě účelově podporoval neonacisty, které lze brát jako paralelu k islámskému státu. Bohužel ti, kteří volí strany jako SPD a to nejenom u nás ale i v Evropě, si neuvědomují, že tyto projekty slouží pouze k utilitárním potřebám jejich lídrů a nikterak se neodlišují od „zašpiněných a proradných" stran, které „neslouží lidem". Typickou ukázkou dnes může být třeba Česká republika, kde právě vzniká oligarchicko-korporátní model. Andrej Babiš chce vést stát „jako firmu", kde budou „všichni makat" (jeho vlastní slova), a k odvedení pozornosti od narůstajících sociálních problémů a pomalého propadu širokých obyvatel střední vrstvy do nového proletariátu s nastupující průmyslovou revolucí 4.0 budou sloužit „národovci" a antiislamisté. Bohužel politikou 19. století, jako návratu k národnímu státu, se nedají řešit problémy 21. století, protože ty se tímto přístupem jen prohloubí.

Češi opět chtějí mít právo na referendum, aby zjistili názor lidí o opuštění EU. Uzákonění lidového hlasování by si přálo téměř devět Čechů z deseti, jak ukázal poslední průzkum společnosti Datamar. Zákon o obecném referendu měla v programu vláda Bohuslava Sobotky, nakonec se však k jeho schválení nedostala. Jak si myslíte, že by nový parlament mohl schválit zákon o referendu?

Zákonem o referendu se nyní zaštituje jak Babišovo ANO, tak SPD Tomia Okamury. Je možné, že zákon o referendu bude skutečně schválen, ale ve skutečnosti bude schválen tak, aby se nevztahoval na klíčové otázky týkající se EU a NATO. Ve skutečnosti se například Babiš bude sice doma stavět do pozice „ochránce" národních zájmů proti „zlé" unii, aby si udržel popularitu dnes módním tématem, ve skutečnosti ale půjde EU na ruku, jelikož EU je výhodná pro jeho obchodní zájmy. O referendu o NATO Babiš neuvažuje vůbec. Jestliže budeme vycházet z této analýzy, tak pokud bude přijat zákon o referendu, bude se týkat pouze nevýznamných otázek, které nebudou moci ohrozit stávající konsenzus. O tom nakonec svědčí i Babišovo jmenování Stropnického ministrem zahraničí, který je jednoznačný „atlantista" a kritik Ruska.

Když bude prezident Zeman znovu zvolen, bude v Česku narůstat počet euroskeptiků. K čemu by to mohlo vést?

Ano, zvolení Zemana by skutečně mohlo podpořit euroskeptiky v Česku. Prezident Zeman vstupoval do svého prvního volebního období jako příznivce EU. Do svého druhého funkčního období by vstupoval jako její kritik. Souzní tak se značnou částí jeho potenciálních voličů. Když odhlédneme od faktu, že Česká republika nemá prezidentský systém a pravomoci prezidenta jsou značně omezené, tak při případném hlasování‚ zda vystoupit či setrvat v EU, může mít prezidentův názor určitý vliv na obyvatele ČR. Otázka zůstává, jak by se Miloš Zeman postavil k zavedení referenda o vystoupení z EU. Zda by podpořil referendum o vystoupení z EU nebo reformu EU? Prezident se v tomto ohledu zatím nevyjádřil. Je však možné, že pokud by počet euroskeptiků dosáhl značného množství, mohlo by dojít k prosazení referenda o EU a v krajním případě i Czexitu. Bohužel v ČR existují pouze dva proudy. Nadšení eurooptimisté podporující ekonomický neoliberalismus a „kulturní neomarxismus" (politická korektnost, pozitivní diskriminace, genderismus apod) a na druhé straně stojí populisticky kalkulující „národovci" strašící islámem a volající po nacionální autarkii, případně spojení se stále se více nacionalisticky radikalizující V4 místo EU. A případná diskuze o Czexitu by se tak nesla ve znamení toho, jaký z těchto směrů vyhraje a bude mít další vliv na směřování EU. Důležité bude rovněž i to, jak se bude vyvíjet situace v EU. Vnitřní situace v EU se totiž radikálně mění, a to nejenom v důsledku uprchlické vlny, ale rovněž i v důsledku již nyní se projevujících změn ekonomického a sociálního systému, kdy během několika let došlo de facto k postupné demontáži klasického evropského sociálního státu a k jeho nahrazení ekonomickým liberalismem, přičemž na řadě je blížící se průmyslová revoluce 4.0, která v důsledku může vést k vytvoření hyperneoliberalismu a značným sociálním otřesům.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала