„Vytvoření metody klonování opic nám otevírá spoustu nových možností. Nyní můžeme chovat primáty s absolutně totožným souborem genů. Kromě jednoho úseku DNA, jehož strukturu jsme změnili. To napomáhá nejen poznání podstaty množství genetických nemocí, ale také nalezení nové metody boje s rakovinou a poruchami imunity," říká Qiang Sun, ředitel Výzkumného centra primátů na Ústavu neurofyziologie Čínské akademie věd v Šanghaji (Čína).
První klonované zvíře ve světě je ovce Dolly, která byla výplodem třech matek, jedna jí dala svůj genetický materiál, druhá darovala vajíčko a třetí ji nosila poté, co DNA první „rodiče" bylo přeneseno do pohlavní buňky druhého.
Jak zmiňuje Sun, nehledě na tyto úspěchy dodnes žádná vědecká skupina nedokázala klonovat makaka nebo jakéhokoliv jiného primáta stejným způsobem jako Dolly.
„Snažili jsme se o uplatnění několika různých metod přenosu jádra, ale úspěšná byla jenom jedna. Museli jsme přežít obrovský počet chyb a nezdarů, než jsme objevili správný postup klonování opic," pokračuje Sun.
Klíčem k řešení se podle slov čínského biologa stalo zrychlení procesu přenosu jádra z „obyčejné" buňky dárcovské opice do prázdného vajíčka, což výrazně zmenšilo možnost toho, že její vývoj bude špatný. Dodatečně vědci vypracovali „koktejl" z fermentů a molekul RNA, který ochrání bílkovinovou blánu DNA před poškozením poškození a nutí vajíčko k rozmnožování.
Výsledkem těchto úsilí jsou dva novorození jávští makakové, které porodila náhradní matka před osmi a šesti měsíci.
Podle dnešních názorů čínských vědců je podobná procedura klonování úspěšná pouze v každém třetím případě. V minulosti již byla vytvořena kopie opice, nebyl to ovšem opravdový klon — biologové jenom v prvních etapách jeho vývoje rozdělili zárodek na několik částí, díky čemuž se narodili dva makakové. Stejným způsobem se najednou dají „klonovat" maximálně čtyři jedinci, což výrazně omezuje vědecký přínos v porovnání s nápady Suna a jeho kolegů.
