Voliči nejsou pitomci. Jak západní média útočí na Zemana

V Česku probíhá druhé kolo prezidentských voleb. Mnohá západní média je popisují jako boj „populisty a radikála Miloše Zemana s liberálním eurooptimistou Jiřím Drahošem. Říkají, že společnost je rozdělena. Ve skutečnosti si Češi už dávno vybrali.

Všichni voliči se shodnou na jednom: žít v Evropě, ale neumožňovat evropským byrokratům nutit jejich zemi svoji vůli.

Ponížit v očích veřejnosti

V prvním kole úřadující prezident Česka Miloš Zeman získal 38,65 % hlasů voličů, díky tomu překonal všechny své konkurenty. Jeho hlavní soupeř, bývalý ředitel Akademie věd České republiky Jiří Drahoš, získal 26,56 %. Zbylých sedm kandidátů získalo od půl procenta do desíti procent. Volební účast převýšila 60 %.

Finalisté potřebují hlasy, které získali ostatní kandidáti v prvním kole prezidentských voleb. V této oblasti jsou předpovědi pro Zemana poměrně znepokojivé. To z toho důvodu, že Drahoš a ostatní kandidáti stavěli svoji kampaň na opozici vůči úřadujícímu prezidentovi Zemanovi. Ti, kdo neprošli přes první kolo, vyzvali své voliče, aby ve druhém kole podpořili soupeře Miloše Zemana.

Opozice proti Zemanovi je to, co neúspěšné kandidáty spojuje. Co se týče všeho ostatního, jak vyjádřila i média, která kritizují úřadujícího prezidenta, kandidáti na nejvyšší post v zemi nijak výraznou originalitu neprojevili.

V médiích se ohledně preferencí Čechů vytvořil následující stereotyp: mladí, progresivní lidé a lidé žijící ve městech jsou převážně proti Zemanovi. Starší, negramotní a nevzdělaní jsou za Zemana. Německá média popsala příznivce Zemana jako „vesničany, kteří mají rádi tvrdý alkohol a silné cigarety". V takovém auditoriu i „nacházejí podporu xenofobní a reakcionářská vyjádření úřadujícího prezidenta", doplnili obraz žurnalisté. A za slova o tom, že připojení Krymu k Rusku je hotová věc, označili úřadujícího prezidenta za přítele Kremlu.

Bývalý vůdce československé sametové revoluce, disident a posléze i slovenský premiér Ján Čarnogurský si myslí, že média speciálně prezentují potencionální elektorát Zemana jako nevzdělaný. „Jedná se o obvyklou metodu liberálního tisku, který chce své protivníky ponížit v očích veřejnosti. Ukázat, že je podporují lidé s nízkou úrovní vzdělání, lidé, kteří žijí ve vesnicích. Přestože toto srovnání ignoruje rovná občanská práva všech voličů," myslí si Čarnogurský.

„V Česku je nyní už příliš mnoho agrese. Společnost se rozdělila na dva tábory, přičemž se všichni pokoušejí o poškození druhé strany, aniž by se štítili použití nedůstojné metody, jako je pomluva, falešné zprávy a podobné," charakterizuje situaci Pražačka Marie.

Voliči a ovce

Taková nejasnost dělá výsledek prezidentských voleb špatně předpověditelným. „Součty, které favorizují Drahoše, se zakládají na předpokladu, že voliči jsou jako stádo ovcí a půjdou za svými kandidáty. Ti, kdo tyto prognózy vytváří, prostě sečetli počet voličů těch kandidátů, kteří podpořili Drahoše. Během hlasování to ale může být jinak," varuje Pogorelskij.

Myslí si, že polarizace veřejnosti v Česku je dočasný jev. Po volbách propast mezi příznivci a protivníky Zemana zmizí v ústraní.

Odpůrce současného prezidenta, obyvatel Prahy pan Zdeněk potvrzuje, že občané s různými politickými sympatiemi, ty spojuje více věcí, než rozděluje. Do jeho snahy o ochranu evropských hodnot se připlétá i skeptický postoj k EU. Podporuje myšlenku jednotné Evropy, ale s výhradami. „Jsme hlavně pro EU. Kromě zavedení eura a omezení v potravinovém průmyslu, no, a některých dalších věcí. Do té doby, než to začne omezovat naši kulturu a to, co nás dělá námi, budeme za evropskou integraci," zdůrazňuje.