Výskyt zlata je spojený buď s explozí supernov, nebo s kolizí neutronových hvězd. V roce 2013 vědecký tým astrofyziků Cambridžské Univerzity velmi přispěl k průzkumu teorie vesmírného původu tohoto drahého kovu. Experti prozkoumali výsledky gama záblesku, který byl způsoben kolizí dvou neutronových hvězd. Výbuch vzdálený téměř 4 miliardy světelných let od Země vytvořil obrovské množství zlata a dalších kovů, jejichž hmota je srovnatelná s hmotou několika měsíců. Vědci nevylučují možnost, že zlatá horečka v budoucnu propukne právě ve vesmíru. Zatím sázejí na asteroidy. Například astrofyzici Univerzity ve Vanderbiltu vypracovali na objednávku NASA prototyp teleskopu, který bude schopen pronikat do nitra asteroidů a hledat tam využitelná ložiska.
Jiní odbornicí ale tvrdí, že za zlatem nebude potřeba letět do vesmíru, jelikož tento drahý kov je v podstatě uschován všude kolem nás v rostlinách. Poprvé si toho všiml v 19. století francouzský chemik Claude Louis Berthollet, který nalezl částice zlata v popelu rostlin. Souvisí to s tím, že kořeny rostlin přijímají vodu a minerály, tedy i zlato. Kritici této teorie však tvrdí, že tento způsob těžby zlata je příliš idealistický, jelikož zlata v rostlinách je neuvěřitelně málo. Pro jeden zlatý prsten bude potřeba usušit 500 stromů.
Již od středověku existuje taky teorie, že zlato se dá vytěžit ve vodě. Všechny výzkumy však hovoří o tom, že počet zlata v oceánech je zanedbatelně malý a jeho těžba se tedy nevyplatí. Nicméně kanadští biologové z Vědecko-průzkumného Institutu v MacMasteru v nedávné době zveřejnili výsledky svého průzkumu o neobyčejné vlastnosti bakterie delftia acidovorans, která je schopna přeměňovat ionty zlata ve vodě ve zlato. Zatím je ale jejich průzkum ve stádiu vývoje.
