Ve své práci publikované v International Journal of Astrobiology se vědci nepokusili před lidstvem dokázat existenci jiných inteligentních forem života, ale pouze ukázat, že taková možnost existuje.
Schmidt a Frank ukázali, jaké stopy ve vzdálené budoucnosti by lidstvo mohlo zanechat v epoše antropocénu, kdy civilizace značně ovlivňuje biosféru.
Podle jejich názoru je hlavní geologickou stopou charakteristickou pro tuto dobu použití fosilních paliv. Kromě toho stopy existence lidstva zahrnují globální oteplování, erozi půdy, znečištění životního prostředí plastovým odpadem a používání jaderných zbraní.
„Jako průmyslová civilizace měníme hojnost izotopů, protože spalujeme uhlík, ale spalování fosilních paliv nás může ve skutečnosti zničit jako civilizaci. Jaké stopy by mohly zanechat takové průmyslové aktivity civilizace, která vyhynula před desítkami miliónů let?" ptají se autory díla.
Upozorňují na vzniklý paradox. Civilizace, která může existovat po dlouhou dobu, by měla vytvořit udržitelné hospodářství, které nebude přetěžovat přírodní ekosystémy. Naopak viditelná geologická stopa může být zanechána pouze těmi civilizacemi, které rychle dosáhly vrcholu rozvoje a klesaly kvůli vyčerpání zdrojů a globálních změn v biosféře.
Siluriánská hypotéza tedy naznačuje, že geologické stopy podobné těm, které lidstvo zanechává nyní, lze nalézt, protože má daleko k cestě udržitelného rozvoje.
Pokud by tedy civilizace byla dostatečně rozvinutá, aby svou činností méně škodila planetě, zanechávala by na ní méně geologických stop.
Schmidt a Frank proto dospěli k závěru, že k nalezení stop potřebují důkladnější studie než ty, které byly doposud provedeny.
