Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory

Vojenský politolog o situaci kolem radarů: Česko se muselo přesvědčit, co je NATO zač

Sledujte nás na
Mobilní radary, které chtělo Česko koupit od Izraele, nemohou být zapojeny do komplexního systému NATO. Je to stanovisko zvláštního bezpečnostního výboru Severoatlantické aliance (ASAB). Hlavní příčina spočívá v tom, že radary pochází ze země, která není členskou zemí NATO.

Česko se rozhodlo koupit od izraelské společnosti Elta Systems osm mobilních radarů za 3,5 miliardy korun. Nové 3D radary MADR dovolí kontrolovat vzdušný prostor ve výškách od sto do tří tisíc metrů. V české armádě mají nahradit zastaralé radary sovětské výroby.

Podle náčelníka Generálního štábu AČR Aleše Opaty je rozhodnutí NATO novou informací. „Věřím, že paní ministryně a zainteresovaní experti komplikaci se zapojením radarů MADR na mezinárodní úrovni vyřeší ve prospěch obranyschopnosti České republiky," řekl Opata.

„Problémy jsou od toho, aby se řešily," uvedla v reakci ministryně obrany ČR Karla Šlechtová.

Připomeneme, že Izrael vyhrál tendr na dodávku a porazil vedoucí světové výrobce — státní společnosti Velké Británie, Francie a Švédska.

Švédská samohybná houfnice Archer ráže 155 mm - Sputnik Česká republika
ČR
Šlechtová připravila český průmysl o zakázku. Jaký dělostřelecký systém nahradí Danu?
Tato situace s radary už trvá několik let. V roce 2016 Ministerstvo obrany ČR informovalo o výběru izraelské společnosti Elta Systems a bývalý český ministr obrany Martin Stropnický zahájil proceduru nákupu nových radarů, ale k podpisu smlouvy nedošlo. Nynější ministryně obrány Karla Šlechtová znovu začala probírat tuto situaci a zahájila přezkoumání dokumentace kontraktu.

Sputnik se obrátil na vojenského politologa, docenta katedry politologie a sociologie Ruské ekonomické univerzity G. V. Plechanova Aleksandra Perendžieva, aby okomentoval současnou situaci kolem českých radarů.

„Jde o to, že NATO není jen politickovojenskou aliancí, o čem se mluví otevřeně, ale zahaleně je to ještě i komerční projekt, který se skládá ze zájmů vojenskoprůmyslového komplexu USA. Proto, když chce člen NATO něco koupit, musí to nejdříve zkoordinovat přes sídlo NATO v Bruselu. Musí být připravena objednávka, co potřebuje tato země," podotkl Perendžiev.

Co se tyká Česka, podle vojenského politologa Česko nevzalo v úvahu to, že NATO je komerční projekt. Nehledě na to, že Izrael je spolehlivý spojenec USA, je třeba zakoupit jenom to, co patří standardům NATO.

„Nezáleží na tom, že Česko vědělo, nebo nevědělo, samozřejmě chtělo získat nějakou alternativu, ale v Česku si mysleli, že NATO není zcela komerční projekt. Ale museli se v tom přesvědčit, co je NATO zač," okomentoval politolog.

Také podle Perendžieva Česko možná prostě nevzalo v úvahu zájmy šéfů i NATO i vojenskoprůmyslového komplexu USA na rozdíl třeba od Italů, kteří v roce 2012 uzavřeli s izraelskou státní společností Israel Aerospace Industries kontrakt na dodávku dvou letounů systému včasné výstrahy na základě dopravního letadla Gulfstream G550.

„Možná Italové znali přístup, možná předvídali nějaká schémata. Řekněme, kde byl hlavní zájem u šéfů i NATO i vojenskoprůmyslového komplexu USA. V tomto případu Česko zřejmě při nákupu nevzalo v úvahu zájmy, proto v Česku došlo k takové situaci," řekl Perendžiev.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала