Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu

Ani Livadijský palác na Krymu sankce nezbouraly. Pohled z Česka

© Sputnik / Vladimir AstapkovichItalský dvorek v Livadijském paláci
Italský dvorek v Livadijském paláci - Sputnik Česká republika
Sledujte nás na
20. června začíná platit „krymský balík“ protiruských sankcí Evropské unie. Ještě na další rok byly prodlouženy zákazy importu krymské produkce do EU, exportu z Evropy zboží na poloostrov, technologií, služeb, investic, omezení platí i vůči turistice. Námořní lodě z EU mohou vstupovat do přístavů Krymu jen v případě přírodních katastrof.

Jak poloostrov přežívá v tak přísné blokádě?

„No, v každém případě na rezidenci ruských carů, Livadijském paláci, hlavní pamětihodnosti Krymu, se sankce, jak jsem si všiml, nijak neodrazily. Tam je plno turistů, probíhají tam mezinárodní konference," řekl pro Sputnik politolog a pražský aktivista Jan Miklas.

Miklas: Na Krymu jsem byl v září 2017, tedy před 9. měsíci. Myslím, že základní věci se od té doby nezměnily, je to přeci jenom několik měsíců. Ale přeci jenom se od té doby něco změnilo, a to (navzdory sankcím!) k lepšímu. Je to především otevření Krymského mostu (13. 5. 2018), který spojuje pevninskou část Ruska a Krym, a který si myslím bude výrazným impulsem k rozvoji cestovního ruchu na Krymu, protože významně zkrátí cestu na Krym pro osobní i autobusovou dopravu, a to zejména v letních měsících, kdy se stane minulostí skutečnost mnohahodinového čekání na trajekt z Portu Kavkaz do Kerče (lodní přeprava spojující pevninské Rusko s Krymem). Most je zatím otevřen pouze pro automobilovou dopravu, ale v blízké budoucnosti se chystá i železniční spojení, které umožní například přímé vlakové spojení Moskvy a Krymu. Rozhodně je obdivuhodné — alespoň podle mého názoru — v jak krátkém čase, pouze za 3 roky od zahájení stavby mostu, dokázalo Rusko operativně zareagovat a přizpůsobit se situaci — kdy není možné využívat transportní koridor přes Ukrajinu, a vybudovat v tak krátkém čase bezesporu grandiózní dílo. Podobný dojem na mne udělala i nedávná návštěva Rostova na Donu — jednoho z hostujících měst MS ve fotbale, kde bylo vybudováno supermoderní nádraží (jaké není nikde v ČR), stadion a letiště.

Ale to je jiné téma, tak nyní zpátky ke Krymu…

Když jsem navštívil Krym, měl jsem v první chvíli pocit, že jsem přijel do jiné země než do Ruska. Krym na mne působil jako nejchudší region Ruska — a to se týká jak hlavního města Simferopolu, tak Sevastopolu, ale především vnitrozemí Krymu. Nicméně, důsledek tohoto stavu vidím nikoli jako chybu Ruska, ale jako dědictví Ukrajiny, které patřil Krym 60 let, a centrální vlády v Kyjevě, která uvedla Krym do tohoto tristního stavu. Nicméně tenkrát v září roku 2017, tedy 3 roky po převzetí Krymu Ruskem, jsem viděl pozitivní známky toho, že Krym se stal součástí Ruska. Opravují se ulice, v městské dopravě začínají využívat nové moderní trolejbusy a autobusy, renovují se staré chrámy jako například v Simferopolu. Především si ale myslím, že se určitě zlepšil život řadových obyvatel Krymu. Není neznámou věcí, že došlo ke znatelnému zvýšení penzí a zlepšení zdravotnictví, kdy má konečně každý obyvatel nárok na bezplatnou zdravotní péči a zdravotní pojištění, což za vlády Ukrajiny zdaleka nebylo běžné. Není žádným tajemstvím, že v současnosti je na Ukrajině zdravotnictví zcela privátní a za každý výkon se musí platit. Ano, samozřejmě, Krym je pod sankcemi Západu. Ale myslím, že kromě menšiny politických proukrajinských aktivistů, nemá nikdo zájem vrátit věci zpátky a stát se znovu součástí Ukrajiny. To mi ostatně potvrdilo o několik lidí, se kterými jsem náhodně na toto téma obrátil řeč.

Solotvino - Sputnik Česká republika
V ukrajinské obci solná jáma saje domy (VIDEO)
Lidé na Krymu na mně působili velice otevřeným a uvolněným dojmem — tedy nikoli žádné represe, o kterých stále v souvislosti s Krymem mluví západní tisk. To se podle mého názoru týká i Krymských Tatarů, kteří si nemají nač stěžovat, jelikož na Krymu jsem neviděl ani náznak toho, že by bylo potlačováno něčí náboženské přesvědčení a jiné svobody. Nově se staví mešity Krymských Tatarů a pamětní desky a plakáty, které jsou věnovány krymsko-tatarskému hrdinovy velké vlastenecké války Ahmedu Chan Sultanovi. To vše svědčí rozhodně o něčem jiném než útisku a represích. Můj dojem — věci už nelze vrátit zpět. Nelze si představit Krym znovu jako součást Ukrajiny, tedy rozhodně ne v současném stavu, kdy je Ukrajina ekonomicky, sociálně i politicky rozložená země, trpcí nacionalistickými a protiruským komplexy. Ano, je možné si někdy ve vzdálené budoucnosti představit společnou správu Ruska a Ukrajiny nad Krymem, ale pouze v takové situaci, kdy Ukrajina projde radikální sebereflexí, zbaví se banderovsko-nacionalistických běsů a uvědomí si, že její úloha není být kolonií Západu, ale být v politickém i ekonomickém svazku s Ruskem — například v rámci Euroasijského svazu, a přestat snít nedospělé sny o Západu kam nepatří a nikdy patřit nebude.

Nová mešita Refat Veliulla Džuma-džamisi v Belogorsku

Oslavy narozenin letce Ahmeda Chan Sultana

© Foto : Press service of Russian Orthodox Old-Rite ChurchKostel na počest Uvedení přesvaté Bohorodice do chrámu v Simferopolu
Kostel na počest Uvedení přesvaté Bohorodice do chrámu v Simferopolu - Sputnik Česká republika
Kostel na počest Uvedení přesvaté Bohorodice do chrámu v Simferopolu

Kostel na počest Uvedení přesvaté Bohorodčky do chrámu v Simferopolu, který byl odkoupen starověřci od Ukrajinské společnosti družstevníků v roce 2015 a poté obnoven

Odpovídá nekonečné prodlužování sankcí EU zájmům České republiky, jiných evropských zemí, zájmům českých podnikatelů, kteří hlídají způsoby, jak obcházet sankce, chtějí investovat na Krymu tak či onak? Odpovídají sankce konec konců zájmům českých občanů, kteří by nebyli, jako vy, proti rekreaci na Krymu, jako to bylo za Sovětského svazu?

Prodlužování sankcí jde rozhodně proti zájmům jak EU, tak i České republiky. Je to čistě iracionální krok západní politické lobby, který jde vlastně proti zájmům všech — Západu i Ruska. A to jenom kvůli politické mantře o „anexi Krymu", což sice, pravda, nebylo z čistě právního hlediska v souladu s mezinárodním právem, ale co si budeme nalhávat — bylo v souladu s mezinárodním právem přiznání Kosova, vpád USA do Iráku na základě vylhaných argumentů o jaderné hrozbě bez mandátu OSN, dále útoky na Sýrii rovněž bez mandátu OSN, rozmisťování jednotek NATO v Pobaltí také bez mandátu OSN? A nakonec i nelegitimní převrat na Ukrajině nazývaný majdan, kdy Západ obratem uznal nelegitimní vládu Petra Porošenka? Ano, mezinárodní právo je v troskách, ale tuto situaci nezpůsobilo jenom Rusko, ale unilaterální politika USA, a Rusko pouze na tuto politiku bylo vynuceno reagovat.

Donbas - Sputnik Česká republika
Ukrajinský politik odhalil plán B pro Donbas
Ale vraťme se k sankcím. Ano, ty škodí, a škodí i Západu, a tak není divu, že se západní společnosti a podnikatelé snaží sankce obcházet. Myslím, že většina států EU by byla pro zrušení sankcí vůči Rusku (které jsou v podstatě americký vynález, který má jedním tahem poškodit EU i Rusko). Krym skýtá pro Západ značné investiční příležitosti i příležitosti v cestovním ruchu. Už z toho důvodu, že Krym je turisticky velmi atraktivní oblast. Na hloupou politiku sankcí doplácí nakonec i obyčejný turista, který chce navštívit Krym a díky sankcím zde zažívá značné nepohodlí, jelikož zde nefungují západní platební karty, ani se nelze dovolat do zahraničí přes západního operátora. Další ukázka toho, jak tyto sankce znemožňují konstruktivní oboustrannou spolupráci, je případ českých kotelen, o které má eminentní zájem Sevastopol. Jedná se o spolupráci mezi Česko-asijskou smíšenou obchodní komorou a společností Sevteploenergo v Sevastopolu. Obě strany mají vážný zájem na spolupráci a kontrakty jsou již dohodnuté. Nicméně díky sankcím je sice spolupráce možná, ale je v podstatě komplikovanější, jelikož obchod se musí uskutečňovat prostřednictví dceřiných společností, nikoli přímo a tím se celá transakce prodraží. Přesto je celá zakázka velmi výhodná jak pro českou, tak i ruskou stranu. České straně umožní stabilní zakázku na 2 až 4 roky a podle dosavadních propočtů bude významně ušetřena spotřeba energie odběratelům Sevastopolu, jak připomíná sám ředitel Sevteploenergo Ramil Galimullin.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.

Zprávy
0
Nejdříve staréNejdříve nové
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала