Britští bankéři trvají na přijetí standardních opatření k předcházení praní špinavých peněz, včetně odůvodnění záměrů venezuelské vlády o návratu zlata, uvádí The Times.
„Existují obavy, že pan (Nicolás) Maduro může zabavit zlato vlastněné venezuelskou vládou a prodat ho k vlastnímu prospěchu," vysvětlují noviny.
Zásoby venezuelské tvrdé měny značně klesly, jakmile vláda prezidenta Nikoláse Madury obdržela zákaz půjček na mezinárodních trzích na základě současných amerických sankcí. Za účelem posílení tlaku na Maduru administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v úterý 6. listopadu vydala další sankce zakazující občanům USA jakýkoliv styk s osobami, které se podílely na zkorumpovaném nebo klamném prodeji zlata z Venezuely, uvádí Mayela Almas pro agenturu Reuters.
Armas uvádí, že ve Venezuele již pátý rok panuje recese prokazující roční inflaci více než 400 000 procent, což vede k výskytu hladu, onemocnění a exodu téměř dvou milionů občanů. Prezident Maduro tvrdí, že jeho vláda je obětí ekonomické války vedené opozicí pod tlakem sankcí Washingtonu. Jeho kritici zároveň viní státní ekonomický model přísné devizové kontroly a znárodňování soukromých společností.
Spřízněné země
Venezuelská vláda slíbila, že vydraží dvě miliardy eur v cizí měně za neurčený časový rámec, aniž by uvedla, kde plánuje tyto prostředky získat. Ovšem i kdyby Venezuela dokázala repatriovat zlato, nové sankce USA by mohly prodej tvrdé měny znemožnit.
„Pokud chce vláda uskutečnit operace se zlatem, které má v úmyslu vrátit, musela by tyto operace kvůli sankcím provádět se spřízněnými státy," řekla Tamara Herrera, ekonomka Sinesis Financiera.
Jak je zvykem v rozvojových zemích, Venezuela již desetiletí skladovala zlato, které tvořilo rezervy centrální banky, v trezorech zahraničních bank. Bývalý vůdce země, socialista Hugo Chávez ovšem ospravedlňoval potřebu mít fyzickou kontrolu nad aktivy centrálních bank. Tak v roce 2011 repatrioval kolem 160 tun zlata z bank ve Spojených státech a Evropě do centrální banky v Caracasu.
