Komunikace prostřednictvím SMS zpráv vypadala následovně:
Tak dobře. A chodí Rusové protestovat?
Ne? Fajn. A je možné, že ruští podnikatelé nyní z nepokojů profitují?

„Ne? Budiž. Je ale například možné, že ultrapravicoví jsou hlavními organizátory?" Novinářka se tomu však jen zasmála.
„Ano, hledám různé úhly pohledu," okomentovala své dotazy v komunikaci korespondentka BBC. „Redakce vyžaduje krev," pokračovala Olga Ivšinová.

George Szamuely, hlavní vědecký pracovník Institutu globální politiky (Global Policy Institute) a autor knihy Bomby pro mír: Humanitární válka NATO v Jugoslávii, poskytl Sputniku komentář, který se týkal toho, jaký dopad měly komentáře zpravodaje na reputaci britské agentury BBC.
„Nebylo to žádné překvapení. Je to přesně to, co BBC dělá — tlak, který redaktoři kladou na novináře a novináři na zpravodaje. A ten spočívá v získání oficiálního vyjádření o tom, že Rusové stojí za vším, co se nám nelíbí. To je přesně to, co bych od BBC očekával, jelikož je to podstata a smysl většiny příběhů, které BBC dělá," řekl Szamuely Sputniku.
Také Adriel Kasonta, londýnský analytik pro zahraniční záležitosti, okomentoval situaci, kdy se BBC snaží najít ve francouzských protestech jakousi „ruskou stopu".
Vyjádřil se následovně: „BBC se snaží vést válku proti Rusku… My, jako globální občané, máme právo na různé názory a různá stanoviska. Velké země se věnují různým interpretacím problémů. Mnoho Francouzů je skutečně nespokojeno s politikou Macrona. To je přirozené. A občas lidé berou moc do vlastních rukou a pořádají protesty." Kasonta také doplnil, že BBC je mluvčím britské vlády a angličtina je tzv. lingua franca, takže další média „naskočí do stejného vlaku".
Připomeňme si, že verze o podílu Ruska na „mejdanu žlutých vest" ve Francii vznikla v Kyjevě. Tehdy ukrajinská rozvědka prohlásila, že jsou nepokoje za zády mírových demonstrantů organizovány pod záštitou Federální služby bezpečnosti (FSB) a Hlavního ředitelství Generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace.
Později Jean-Yves Le Drian, francouzský ministr zahraničí, reagoval na veřejnou otázku týkající se „ruské stopy": „Tyhle zvěsti jsem slyšel… Podívejme se na výsledky vyšetřování. Nehodlám soudit, dokud nebudou zjištěna fakta."
Kreml toto obvinění označil za pomluvu a zdůraznil, že Rusko považuje protesty ve Francii za vnitřní záležitost této země a uvedl, že do záležitostí jiných států Rusko nezasahovalo a nezasahuje.
Protestní akce hnutí žlutých vest, které vypukly v souvislosti s růstem cen za benzín, začaly ve Francii dne 17. listopadu. V současné době jsou tyto masové protesty po celé zemi doprovázeny střety demonstrantů s policií. Dochází také k velkým škodám, jsou ničeny obchody, banky a zapalována auta.