Vyžadují krev: BBC hledá ve Francii „ruské vlkodlaky ve vestách“

Redakce Sputniku získala korespondenci zpravodaje ruské agentury BBC, Olgy Ivšinové, s novinářkou agentury, která na sociálních sítích dokumentuje protestní akce takzvaného hnutí žlutých vest ve Francii. Z komunikace vyplývá, že se korespondentka BBC zajímala o to, zda existují fakta potvrzující to, že má v daných událostech prsty RF.

Korespondentka se například dotazovala, zda jsou v ulicích Paříže přítomni i lidé z Národního hnutí (politická strana Marine Le Penové, jejíž současný název je Národní sdružení). Korespondentka BBC se domnívá, že v případě, že se podaří najít ultrapravicové příslušníky, by se dalo hovořit o jejich spojení s Moskvou. Ruská korespondentka vysvětlila novinářce BBC, že Rusy na protestech vůbec neviděla.

Komunikace prostřednictvím SMS zpráv vypadala následovně:

Tak dobře. A chodí Rusové protestovat?

Ne? Fajn. A je možné, že ruští podnikatelé nyní z nepokojů profitují?

Úryvek korespondence zpravodaje BBC s ruskou novinářkou.

„Ne? Budiž. Je ale například možné, že ultrapravicoví jsou hlavními organizátory?" Novinářka se tomu však jen zasmála.

„Ano, hledám různé úhly pohledu," okomentovala své dotazy v komunikaci korespondentka BBC. „Redakce vyžaduje krev," pokračovala Olga Ivšinová.

Úryvek korespondence zpravodaje BBC s ruskou novinářkou.

George Szamuely, hlavní vědecký pracovník Institutu globální politiky (Global Policy Institute) a autor knihy Bomby pro mír: Humanitární válka NATO v Jugoslávii, poskytl Sputniku komentář, který se týkal toho, jaký dopad měly komentáře zpravodaje na reputaci britské agentury BBC.

„Nebylo to žádné překvapení. Je to přesně to, co BBC dělá — tlak, který redaktoři kladou na novináře a novináři na zpravodaje. A ten spočívá v získání oficiálního vyjádření o tom, že Rusové stojí za vším, co se nám nelíbí. To je přesně to, co bych od BBC očekával, jelikož je to podstata a smysl většiny příběhů, které BBC dělá," řekl Szamuely Sputniku.

„Už jsme si zvykli na heslo „Rusové mají prsty ve všem, co se nám nelíbí", takže je nepravděpodobné, že by to mělo velký dopad. Ať už je to jakýkoli příběh. Ať už je to brexit, vítězství Donalda Trumpa, referendum v Makedonii, nezávislost Katalánska nebo cokoliv, co se elitám nelíbí. Z toho pak obviňujeme Rusy," doplnil spisovatel.

Také Adriel Kasonta, londýnský analytik pro zahraniční záležitosti, okomentoval situaci, kdy se BBC snaží najít ve francouzských protestech jakousi „ruskou stopu".

Vyjádřil se následovně: „BBC se snaží vést válku proti Rusku… My, jako globální občané, máme právo na různé názory a různá stanoviska. Velké země se věnují různým interpretacím problémů. Mnoho Francouzů je skutečně nespokojeno s politikou Macrona. To je přirozené. A občas lidé berou moc do vlastních rukou a pořádají protesty." Kasonta také doplnil, že BBC je mluvčím britské vlády a angličtina je tzv. lingua franca, takže další média „naskočí do stejného vlaku".

Připomeňme si, že verze o podílu Ruska na „mejdanu žlutých vest" ve Francii vznikla v Kyjevě. Tehdy ukrajinská rozvědka prohlásila, že jsou nepokoje za zády mírových demonstrantů organizovány pod záštitou Federální služby bezpečnosti (FSB) a Hlavního ředitelství Generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace.

Později Jean-Yves Le Drian, francouzský ministr zahraničí, reagoval na veřejnou otázku týkající se „ruské stopy": „Tyhle zvěsti jsem slyšel… Podívejme se na výsledky vyšetřování. Nehodlám soudit, dokud nebudou zjištěna fakta."

Kreml toto obvinění označil za pomluvu a zdůraznil, že Rusko považuje protesty ve Francii za vnitřní záležitost této země a uvedl, že do záležitostí jiných států Rusko nezasahovalo a nezasahuje.

Protestní akce hnutí žlutých vest, které vypukly v souvislosti s růstem cen za benzín, začaly ve Francii dne 17. listopadu. V současné době jsou tyto masové protesty po celé zemi doprovázeny střety demonstrantů s policií. Dochází také k velkým škodám, jsou ničeny obchody, banky a zapalována auta.