Jejich práce může změnit léčbu rakoviny. Ale místo uznání slovenské vědce doma čekal soud

Výsledek jejich výzkumu může znamenat přelom v léčbě rakoviny. Místo uznání však musí dvojice mladých vědců ze Slovenska bojovat o přežití svého vynálezu. Filip Rázga a Veronika Némethová se soudí se svým bývalým zaměstnavatelem - Ústavem polymerů Slovenské akademie věd.

Desítileté snažení dvojice vědců, kteří se rozhodli vrátit na Slovensko a testovat svůj vynález doma, téměř vyšlo nazmar. Nebýt toho, že do patentového procesu a soudních sporů vložili vlastní finance samotní vědci, tak by převratný vynalez skončil takříkajíc v koši.

Přelom v léčbě rakoviny

Filip Rázga a Veronika Némethová vymysleli svůj vynález ještě v zahraničí. Podle Rázgu si jejich vynález klade za cíl řešit dlouhodobý a přetrvávající problém nežádoucích vedlejších účinků chemoterapie. „Ve své podstatě umožňuje rozlišit nádorové buňky na základě jejich specifických znaků, čímž umožňuje zajištění terapeutického efektu právě v poškozených buňkách, a zároveň minimalizuje nepříznivý dopad chemoterapeutik na zdravé tkáně," dodává vědec.

Zjednodušeně řečeno — pokud by se vynález mladých Slováků začal využívat, tak by při chemoterapii bylo možné rozlišit buňky „nemocné" od buněk „zdravých". Vedlejší účinky jako vypadávání vlasů, krevní problémy apod. by se snížily na minimum.

V roce 2013 se dvojice rozhodla vrátit na Slovensko a ověřit svůj vynález doma. Svůj vynález prezentovali i na Slovenské akademii věd, kde následně dostali prostor na jeho testování. Během půl roku se oba stali zaměstnanci Ústavu polymerů SAV, kde dostali zelenou, aby testování zrealizovali, přičemž zaměstnavatel byl s jejich prací nadmíru spokojen.

Spor o patent

Testování bylo u konce. Problém však nastal loni ve stádiu patentování — Rázga a Némethová zjistili, že jejich vynález je prezentován jako majetek ústavu. A to i přesto, že na ústav přišli s vynálezem, který byl už na papíře, a ve svém novém působišti pracovali jen na jeho ověřování.

Po vyčerpání všech možností (z ústavu byli mezitím oba propuštěni), v době, kdy reálně hrozilo, že jejich práce vyjde nazmar, se dvojice obrátila na soud. Okresní i Krajský soud v Banské Bystrici uznal, že písemnými důkazy osvědčily své tvrzení, že se nejedná o zaměstnanecký vynález.

Součástí sporu dvojice vědců a ústavu byli i vědomé obstrukce ústavu statutárně zastoupeného Igorem Lacíkem v dalším procesu patentování — bránění ve financování patentových přihlášek ze soukromých rozpočtů původců či jednání ústavu bez vědomí nasmlouvaného patentového správce s jinou správcovskou kanceláří ve věci patentování za zády samotných původců.

Okresní soud zároveň zavázal oba vědce k podání žaloby ve věci vypořádání vlastnických práv k vynálezu do 60 dní, což také udělali. „Následovalo předkládání důkazů ze strany žalobců i žalovaného. Z obavy o možné znehodnocení pro spor klíčového důkazu, který prokazuje, že vynález vznikl před nástupem nás původců na SAV, vyzval soud Ústav polymerů, aby tento důkaz předložil do úschovy pro potřeby soudního dokazování. Následně se zjistilo, že důkaz byl ze strany Ústavu statutárně zastoupeného Dr. Lacíkem předložen a zmanipulován tak, aby v ní nefiguroval původní záznam o existenci vynálezu před naším nástupem na SAV. Vzhledem k těmto závažným skutečnostem jsme se obrátili na orgány činné v trestním řízení a oznámili jsme podezření, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu maření spravedlnosti," přibližuje celý průběh procesu Rázga.

Jak dodává, do případu se už ve věci podezření z trestného činu maření spravedlnosti vložila i Národní kriminální agentura (NAKA). V případě, že se tento čin prokáže, hrozí pachateli několikaleté vězení.

Na úkor rodinných rozpočtů

Dvojice vědců tedy zůstala v prvním období bez práce, navíc do dnešního dne čelí veřejné šikaně a vědecké diskreditaci ze strany bývalého zaměstnavatele. „Stali jsme se vyhnanci a přitom jsme neudělali nic špatného. Udělali jsme jen tolik, že jsme se aktivně vzepřeli podvodu, který se na nás připravil," vzpomíná Rázga.

Proto se Némethová a Rázga rozhodli jít do patentového procesu s pomocí vlastních prostředků. „Na základě vydaného neodkladného opatření jsme díky našim právníkům s vypětím všech sil a na úkor rodinných rozpočtů vstoupili do patentového procesu a předmětný vynález v hodině dvanácté zachránili. Pro nás je totiž vize pomoci těm, kteří to potřebují, otázkou vnitřního přesvědčení, nikoli peněz," uzavírá své vyprávění vědec.