Deník uvádí, že evropské země jsou stále více závislé na dovozu zemního plynu, protože největší evropské naleziště rychle snižují těžbu tohoto zdroje, například v Groningenu v Nizozemsku.
Die Welt dodává, že poptávka po zemním plynu v Evropě rychle roste. Jen v roce 2017 to bylo 491 miliard kubických metrů. Navíc další impulz k poptávce nastane po tom, co Německo, které je již největším spotřebitelem plynu v Evropě, oznámilo, že se distancuje od uhlí.
Deník také uvádí, že v současné době je jedinou možnou variantou ruský plyn. Ten je navíc výrazně levnější než od jiných dodavatelů, zejména od Spojených států.
Je možné, že se situace změní, pokud se ekonomický růst v Číně zpomalí a Spojené státy a Austrálie výrazně zvýší nabídku LNG na světovém trhu. Pak může cena takového plynu klesnout a bude moci konkurovat ruským plynovodům. Nicméně podle deníku, který uvedl statistiky z Číny, je roční nárůst spotřeby plynu 13 % a do roku 2023 by se tento počet mohl zdvojnásobit. Do roku 2040 by se mohl dokonce ztrojnásobit.
Proto je v takovém případě pravděpodobnost nahrazení ruského plynu za LNG ze Spojených států v blízké budoucnosti nejistá, takže se závislost Evropy na dodávkách z Ruska bude rychle zvyšovat, zdůrazňuje Die Welt.
Honza
